Eucharistická slavnost, Večeře Páně nebo jakkoliv tomu chcete říkat. Přednáška Pavla Filipiho, kterou jsem vyslechl a následující diskuze vzbudila v mé hlavě několik otázek. Tématem tohoto měsíce krize/vize ČCE jsou bohoslužby a tak nastíním několik otázek, které padly.

V ČCE tolik oblíbená otázka - jak často by se měla být eucharistická slavnost? Katolická praxe - vysluhuje se každý den a člověk by měl k přistoupit k přijímání alespoň jednou za rok. Stará praxe v ČCE - vysluhování jednou za čtvrt roku. Současná praxe je vysluhování jednou za měsíc a samozřejmě se nestydí ozvat lidé, co by rádi vysluhování každý týden. Jen dodám, jak to chtěli reformátoři – Kalvín i Luther - každý týden.

No, snad popojedeme. Co jsem slyšel, tak podle kalvinistů (pokud to nějaký bude číst, klidně mě (p)opravte) nemůže být o nějakém reálném těle Kristově ani řeč. Tělo nemůže být všude najednou, prostě se tím tak nějak popírá to, že Ježíš byl člověkem. Lutherští o tom mají poněkud více "katolickou" představu o reálné přítomnosti Krista, nicméně o "transsubstiaci" nelze hovořit. A pak jsou tady katolíci a jejich reálná přeměna podstaty. Leuenberská konkordie budiž zanedbána, něco společného tam asi je, ale to neznamená, že v tom nejsou rozdíly (a já mám pocit, že docela velké).

K čemu že je ta eucharistická slavnost? Je to způsob jak někoho potrestat nebo je to svátostná posila? To je ale nesmyslná otázka, asi si právě říkáte, ale fakt se zamyslete - jak to říkal Ježíš? "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní". Co na to katolíci? "Jsi pod těžkým hříchem? Na eucharistii nemáš nárok!" Co třeba Církev Bratská? "Když se někdo nechová mravně, vyloučíme ho od Večeře Páně". A co na to Bible? Víte jak si podáváte ruku, třesete s ní sousedům (někteří provozují "pokojovou turistiku", kterou nemám rád) a říkáte "Pokoj Tobě" (katolíci "Pokoj Vám" - vždyť to nedává smysl! Knězi klidně tykáte "I s Tebou" ale lidem kolem sebe budete vykat "ze slušnosti"?) - tak to tam není jen tak pro srandu králíkům. Ono je někde, už nevím kde (zase? ještě stále nevím kde?) že se máme přistoupit k Večeři Páně po usmíření. Takže k čemu vlastně ta eucharistická slavnost je? Jako trest? Jako posila? Jako oslava smíření s bližním?

Jak často by se mělo přistupovat k eucharistické slavnosti? No, u evangelíků asi žádná velká otázka - Večeře Páně je jednou za měsíc, zváni jsou všichni pokřtění (katolíci nesmí, protože by tím uznali společenství s lidmi, kteří nejsou ve společenství už proto, že neuznávají papeže jako hlavu církve). Pro katolíky už by to mohlo být zajímavější (je nutné přistupovat kdykoliv můžu?), ale ono i u evangelíků - skutečně musíme přistupovat vždy když můžeme?

Eucharistická slavnost je pak ale především symbolem jednoty mezi křesťany, takže jsem slyšel i vyjádření "ten kdo se spokojeně ušklíbá nad tím, že katolická církev je propírána jedná proti eucharistii" a moc se mi líbilo.

Určitě by se našlo více věcí, které by se daly řešit.