Kniha Svornosti; Větší katechismus Dr. Martina Luthera; přídavek: Krátké povzbuzení ke zpovědi:

"… ve srovnání s dřívějšími poměry jsme ve trojím pohledu obdarovaní: zpověď nemusíme konat z přinucení a ze strachu; jsme zbaveni i mučivé povinnosti přesně vypočítávat všechny hříchy; nadto máme také výhodu, že víme, jak lze zpovědi uživovat spasitelně, k útěše a k posílení našeho svědomí.

To však nyní ví každý. A dokonce se v tom kdekdo vyučil až příliš dobře, takže dnes si dělá, co chce, a svou svobodu si vykládá tak, jako by se již neměl (ano nesměl!) zpovídat vůbec. … Jenže takováto prasata, jak jsem řekl, neumějí s evangeliem zacházet, a tak se z něho nemají co těšit, ale měla pěkně zůstat pod papežem a nechat se prohánět a trápit, aby se musela zpovídat a postit atd. ještě více než dříve. Vždyť ten, kdo evangeliu ani nevěří ani z něj nežije a nečiní to, co by křesťan měl, ten by z něj neměl mít ani užitek. Co by to bylo mělo být zač, aby sis toho jen užíval, ale nic bys pro to neudělal a nic na to nevyložil?" - výňatky ze strany 461

"Kdybys byl křesťanem, měl bys z něho (evangelia) mít takovou radost, že bys běžel i víc než sto mil anedal by ses nutit, nýbrž bys sám přišel, abys nás pohnul k rozhřešení. … Nikoho nenutíme, ale měli bychom snášet, aby se na nás naléhalo, ať jen zpovídáme - stejně jako se po nás žádá, ať kážeme a vysluhujeme svátosti.

Takže nabádám-li tě ke zpovědi, nedělám nic jiného, než že tě nabádám, abys byl křesťanem. Pohnu-li tě ke křesťanství, přivedu tě zajisté i ke zpovědi. Neboť ti, kdo chtějí být opravdu poctivými křesťany a touží, aby se zbavili hříchu a nabyli radostného svědomí, mají pravž hlad a žízeň, takže chňapou po chlebu jako štvaná zvěř spalovaná horkem a žízní, jak se říká v žalmu … Hleď, takto by bylo zapotřebí vyučovat o zpovědi. Pak by k ní byl omožno vzbudit takovou chuť a lásku, že by za námi lidé chodili a běhali víc, než by se nám chtělo. Papežence necháme, ať mučí sebe i druhé, kteří tohoto pokladu nedbají a sami před sebou jej zamykají. My však pozdvihněme ruce, abychom chválili Boha a děkovali mu, že jsme přišli k takovémuto poznání milosti." - výňatky ze stran 464-465