Padnul zde dotaz – kolik musí mít sbor členů na to, aby uživil svého faráře. Jen co jsem tuhle myšlenku uchopil, tak jsem pochopil, že nemůžu sloužit všem. Jsem z Prahy, takže budu řešit sbor v Praze. Sbory mimo Prahu zřejmě vyberou méně, ale třeba budou mít i nižší provozní náklady. Omluvte tedy můj pragocentrismus. Dodávám, že nejsem ekonom, pro výpočty používám mzdovou kalkulačku, nevím jak se dělají odpočty, skutečně se jedná o odhad.

Předpoklady: průměrný plat vysokoškoláka: 29.900kč /měsíc průměrný plat středoškoláka s maturitou 20.900kč /měsíc průměrný plat bez maturity 17.500kč /měsíc průměrný plat: 23.542kč /měsíc průměrný důchod: 9.946kč /měsíc repartice (pro rok 2009): 3.416.400kč počet věřících (tedy těch co chodí do kostela): 13.000 náklady na energii: 120.000kč /rok náklady na opravy a údržbu: 60.000kč /rok provozní náklady: 60.000kč / rok

Já buduji sbor, kde se vybere měsíčně 300kč na salárníka (je to číslo vzniklé průměrem dvou pražských sborů, kde jsem se dostal k potřebným číslům). Mám faráře na plný úvazek, kterému jsem nabídnul bydlení ve farním bytě 3+1, 80 m2 a za ten si účtuji 6.500kč /měsíc (v Praze sranda cena) + poplatky. Chtěl bych faráři dát alespoň průměrný vysokoškolský plat – tedy 29.900kč (náklady jsou pak 40.066kč). K tomu sborová sestra na účetnictví a jiné užitečné práce na půl úvazku za průměrný plat středoškoláka (měl jsem štěstí, mám šikovnou paní s obchodní akademií) – to by mě stálo 14.000kč měsíčně v nákladech. A někdo, kdo uklidí na čtvrtinový úvazek, na to ani maturitu nepotřebuje, tedy položka nákladu je 5.863kč/měsíc.

Takže náklady na měsíční provoz, pokud nemám problémy s kostelem a kanceláří (protože udržování kostelů bývá pěkná pecka do nákladů) jsou: energie: 10.000kč údržba: 5.000kč provozní náklady: 5.000kč zaměstnanci: 59.929kč SUMA: 79.929 kč

Od vybraných 300kč na hlavu, která mi chodí do kostela musím odečíst repartice (tj. 21korun 90 haléřů, ale budu počítat 22korun) takže vyberu 278kč/ hlava.

Jednoduchým dělením 79.929/278 = 287 členů sboru. Samozřejmě, pokud bych chtěl přispět ročně 30.000kč na dary, zvedne se mi počet nutných členů na 296. Následuje řečnická otázka jednoho politika – „Pánové, kdo z vás na to má?“. V minulém příspěvku jsem vypočetl, že průměrný odvod na „doplacení“ státního příspěvku je 1.120 korun na každého ekonomicky aktivního člověka (ke kterému je ve sboru vždy jeden ekonomicky neaktivní). Podělíme, vynásobíme dvěma a vyjde nám 143 členů sboru.

Ještě abych objasnil, proč vše počítám na měsíční bázi, vždyť účetnictví přeci funguje po roce? Snažím se předložit jiný „pohled“ nebo „přemýšlení“, pokud chcete. Pokud dám na svém bankovním účtu trvalý příkaz na platbu 300kč měsíčně, tak mě to pravděpodobně nezabolí. Dát 3.600kč v prosinci když jsou Vánoce, to bolí pořádně. Způsobů jak vybrat více peněz od lidí, aniž bychom je nutili je jistě více mě osobně napadají tyto:

• požádat lidi před sborovým shromážděním, aby napsali na papírek (zcela anonymně), kolik peněz chtějí sboru dát tento rok, aby sbor věděl, s jakým rozpočtem může sbor počítat

• požádat lidi, aby peníze na salár posílali na měsíční (nebo alespoň čtvrtletní) bázi

• nebát se a říct nahlas, kolik ČCE doporučuje dávat na církev, že je to 5% z čistého příjmu (minule jsem dospěl k číslu 4,75% z hrubé mzdy) tj. od důchodce (průměrný důchod je 9.946kč) 497kč a průměrného pracujícího (průměrná mzda je 23.542kč) 914kč za měsíc.

Na závěr snad jen slova Jaromíra Nohavici: „jak je to dál dál se háže kamením a píská …“

PS: Sbor, kde by bylo 30% důchodců, 50% ekonomicky aktivních občanů a 20% dětí by při odvodech 5% čisté mzdy musel mít 132 členů, aby uživil svého faráře a provoz.