Tak a je to za mnou. Jako zřejmě nejmladší a nejvíce laik se sklony k posuzování věcí skrze srovnávání s římským katolicismem mám takový zvláštní pocit. Jistě ne negativní. Na jedné straně laici, na straně druhé faráři a to tak, že doslova (Mikuláš Vymětal byl výjimkou na straně laiků), což jsem zjistil až při představování, prostě si tak lidé sedli a snad fakt, že to byli faráři, kdo měl výrazně blíže ke dveřím nenaznačoval jakékoliv zaječí úmysly z jejich strany.

Moderátorství Roman Mazur zvládnul přinejmenším obstojně - každý se mohl vyjádřit a ti povídavější byli nuceni k jasným myšlenkám. Názorová různorodost nebyla překážkou a bylo to příjemné zjištění. Někdo na granosalis odsuzoval pojem "think-tank", takže "brainstorming" nad tím, jak vnímáme církev a platformu byl věcný a plodný, přesně jak to mám na jednání rád. Za poznámku stojí i fakt, že ačkoliv před námi byly chlebíčky i nápoje od samého začátku, lidé si jich pro diskuzi a vzájemné naslouchání si prakticky až do samého závěru nevšímali. I to o něčem svědčí.

Abyste neměli pocit, že jen chválím (stran toho, že prostě píšu své pocity ze setkání), dovolím si na závěr malý souhrn a vizi ohledně platformy krize/vize ČCE:

"Na rozproudění diskuze v církvi bude zapotřebí mnoha impulzů. Zápis ze schůze je pro mě jako Bible - jsou v ní zajímavé myšlenky, ale pokud je nikdo nečte, nerozvádí je, můžeme Bibli rovnou použít jako podložku nohy viklajícího se stolu. Chceme, aby se naše články a postřehy četly a vzbuzovaly reakce všeho druhu, ale k tomu je potřeba, abychom se jako členové platformy rozepsali. A překážkou nám nesmí být pracovní povinnosti, ani jiné povinnosti. Máme to sami v rukách a zřejmě velice rychle zjistíme, jestli jsme schopni nejenom mluvit a naslouchat si, ale také konat, psát a vytvářet impulzy."