Kazatel ČCE Aleš Wrana <>
(22.2.2023, rubrika: Církev a svět)
Nemáme v církvi žádný zaběhlý či obecněji rozšířený katechismus. Domnívám se, že jeho roli plní do velké míry zpěvník, z kterého se zpívá při bohoslužbách. Formulace našich oblíbených písní se nám vtiskují do srdce. Ve věcech zbožnosti je EZ velmi květnatý, Bůh je na mnoho způsobů vzýván a chválen. V životě věřícího a při bohoslužbách má Bůh podstatnou roli. Jak však zpěvník mluví o naší práci ve světě?
Prošel jsem texty písní v závěrečných kapitolách: Bohoslužba všedního dnes, Bohoslužba na cestě životem, Bohoslužba ve světě. Vida, už názvy těchto kapitol ukazují, že jsou si sestavovatelé vědomi, že pravá bohoslužba se děje celým životem. Jak konkrétně? Ze zmínek, které nás posílají vně kostela nebo křesťanské domácnosti, asi stále ještě většina mluví o tom, že máme svědčit o Bohu. Nebo milovat lidi nebo nést kříž – ale bez nějakého upřesnění. Co se však mluví o našich skutcích, konání, práci rukou?
1. Jaké vlastnosti/ctnosti má mít naše práce?
Ano, o ctnostech se tady skutečně mluví: cestou ctností dej mi stále kráčet 624.4; ať chodím cestami ctnými 626.2.
Jaká jsou měřítka: ať naše dílo daří se a před tvým soudem obstojí 623.5;
Je práce pro člověka radostí? Podle dvou písní ano: k dílu tvému mile sahám 676.1; práce své dnes konám šťastně 626.2. Častěji je však lopocením: již svou práci denní a všechno lopocení pro dnešek odkládám 651.4; a někdy je přirovnávána k boji: tvá moc nás bude chránit v boji 767.2.
Z vlastností je zmíněna poctivost: požehnej všemu poctivému dílu 630 2. Pak to, že dobrá práce souvisí s proměnou srdce a pohledu: Do našich srdcí, do našich rukou, do našich očí přijď království tvé. 783
Pracovat máme, jinak je náš život marný: pomoz mi, můj Pane, abych nežil planě 679.1; čas užij ze všech sil 751.2.
Činnost ve světě může mít jako svůj aspekt vzdorování zlému: proč zlému chtěl bys ustoupit, a sobě sám jen hledat klid? 696.2; ať odvážně dokážeme stavět zlobě hráz 757.2.
Nejplněji o našem postoji ke světu zpívá tato píseň:
2. Služba
Nepřekvapí nás, že naši práci ve světě písně nazývají službou.
Bůh to tak chce: díky, že.. lásce, službě straníš 684.3.
Je to služba Bohu: ať tvým služebníkem smím v tomto světě býti 668.4. Je to služba bližnímu: k prospěchu bližním 621.4; chci sloužit, Pane, lidem všem a nést jim slovo smíru 708.3; ať bližním pomáhám 717.3; jdi směle k lidem blíž… se k službě měj 751.3. A vlastně máme posloužit Bohu, bližnímu i sobě: abych tobě služil, bližnímu aj sobě, v prácech prospěšen byl 636.3.
A ač zní ten požadavek samozřejmě, křesťanovi se někdy sloužit nechce: tak málo přímých cest, když bloudíme v tom, co chtít, v co vkládat doufání, zda sloužit, či hodně mít 673.4; za rozkoš ani radosti ať koupiti se nedám 722.2.3.
3. Skutky milosrdenství
A zase se zdá očekávatelné, že největší konkretizaci dostává služba ve výčtech skutků milosrdenství. Nejprve si všimněme písní, kde je ten výčet nejpočetnější:
A dále: ať srdce otvírá se, a lásku pozná zase náš bližní, ubožák 728.4; není lepší na tom světě, nežli druhým dávat 755.2; Pod panstvím jeho nový řád. Zde všichni volní, žádný jat, tu znavenému přán je klid, a lačný má co jíst a pít.
Všiml jsem si taky jednoho moderního "skutku": tvým darem je i milý úsměv těch, kteří žijí vedle nás 717.3.
4. Jiné práce
A nakonec jsou v písních místa, která uvažují o jiných „civilních“ (vedle práce duchovní a diakonské) pracích.
Do práce když znovu kráčím, Bože dej, ať dílu stačím, cokoli chci vzít na sebe, ať mám při tom stále tebe 676.3; vyjdu-li kam za prací svého povolání, svou posílí mne mocí, dá mi požehnání 697.4; díky za moje pracoviště, díky za každý drobný zdar 640,3; buď přítomen svou pomocí v každé všední práci 678.1; práci denní vykonavše 652.1.
5. Zhodnocení
Vůči EZ 1979 jde o zásadní obsahový posun. Ve starším zpěvníku nebylo o našich světských činnostech konkrétního asi nic. (Dělal jsem si pro sebe napůl zevrubný průzkum před 15 lety.)
I vůči současnému EZ mám však námitku, obsahovou. (Protože co do objemu a kvality si práce tvůrců zpěvníku velmi vážím.) Zpěvy jsou nekonkrétní, odtažité od toho, co lidé žijí. Dojde nám to možná nejlépe, když si uvědomíme, že v některých podkapitolách vlastně není to, co bychom tam mohli očekávat podle jejich nadpisu. V podkapitole V práci a ve službě bych čekal zdravotníky, fabriky a korporáty, nezaměstnanost a otázku spravedlivé mzdy. – Ještě křiklavější je ten nedostatek v podkapitole Odpovědnost za stvoření. O naši odpovědnosti tam totiž není nic. Zde ještě potůčky zurčí, opakovaně jsou tady broučci, louky a červánky, prostě vše, co máme rádi. Není zde nic o oteplování planety, znečišťování vody a vzduchu. – Já bych prostě z výběru pietně vyňal 200 skvělých písní o věčných pravdách, a nahradil je aggiornamentem.
