Kazatel ČCE Aleš Wrana <>
(31.10.2022, rubrika: Aktuality)
Na Christnet.eu se 19. října 2022 objevilo první z plánovaných Kázání proti křesťanským hodnotám, jak jsou plánována v Nekostele, a nejdříve právě Kázání proti rodině. Má hlavní otázka zní: Je opravdu potřeba to takto hrotit?
Proč je dobré kázat PROTI hodnotě rodiny? Kázání končí docela rozumně, chce ukázat Ježíšovo „odmítnutí kultu rodiny“ – „kult“ je ovšem něco jiného než „hodnota“. Kult je uctívání, hodnota je ctění, hodnota je to, co má význam, co je důležité. Být proti rodině znamená, že rodina není důležitá?
Na počátku si MCP vytváří fackovacího panáka velkou generalizací: „Všechno to křesťanské vyučování a kazatelství, o publicistice a politice nemluvě, se tváří nevědět a nevidět, že Ježíš dává zcela jinou odpověď,“ totiž než je ta, že rodina je křesťanská hodnota. Ale ten panák je opravdu jen panákem. Není nic objevného v tom, číst důkladně text Mt 12, 46-50, kde Ježíš dává přednost vztahům s posluchači oproti vlastní rodině. (Osobně jsem to udělal např. v biblickém úvodníku ČB 7+8/2021 s podobným vyzněním jako MCP, a fakt jsem to vyznění nepovažoval za něco provokativního.) A vždyť se i v té římsko-katolické církvi, která opravdu někdy hloupě a nebiblicky mluví o rodině jako hlavní křesťanské hodnotě, se přece dodnes někdy jindy mluví o hodnotě celibátu a hodnotě řeholního života. Že by posluchači v Nekostele nebyli schopni faleš té generalizace prohlédnout?
MCP cituje příběh o 12-letém Ježíši v chrámě, ale účelově jej zakončuje Ježíšovou neposlušností vůči rodičům: „Proč jste mě hledali?´Nevěděli jste, že musím být v domě svého Otce?´ Oni však nechápali, o čem mluví.“ Dokončení příběhu se slovy: „Pak se s rodiči vrátil do Nazareta a poslouchal je.“ (L 2, 51) se mu už nehodí.
V postupu kázání mluví kazatel velmi dobře o třech krocích, jak Nový zákon hledá alternativu víry, protože biologická rodina opravdu někdy může být sobecká, „zdrojem trýzně a nepochopení“. Nejdříve: záleží na zodpovědnosti konkrétního jedince. Pak: křesťanské společenství může být jakousi náhradní rodinou těch, kdo mají k sobě nejblíže, protože si rozumí duchovně. A nakonec je obranou proti sobectví inspirované vědomí, že celé lidstvo je jednou velkou rodinou. – Takovou objížďku vůči důrazu na biologickou rodinu je možné z biblických výroků skutečně sestrojit. Avšak „abusus non tollit usum“, a v evangeliu i celku Nového zákona zůstává tolik jiných krásných slov, jak jsou rodinné vztahy pro církev a křesťanství důležité.
Nekostel je projekt s misijními ambicemi. Kritizování zkostnatělosti církve možná může někomu vnějšímu pomoci, aby do nějakého živého křesťanského společenství hledal cestu. Jen se přimlouvám za biblickou poctivost , provokativnost může být užitečná, ale i skutečně pohoršující..
