Správci Evangnetu
Autorem textu je Jan Kirschner.
(24.11.2011, rubrika: Církev a svět)
Konkurenční prostředí teologického vzdělávání
Evangelická teologická fakulta (ETF) je v současnosti jen jednou z mnoha univerzit a škol, které nabízejí teologické a další příbuzné obory. Jen v rámci Univerzity Karlovy působí další dvě fakulty (husitská a katolická) a studenti z menších nekatolických církví studují často na svých seminářích (např. na Evangelikálním teologickém semináři na Chvalech nebo Mezinárodním baptistickém semináři v Šáreckém údolí). Je otázka, zda je existence tolika teologických učilišť v dlouhodobé perspektivě udržitelná.
Fakulta se na zvýšenou konkurenci snaží reagovat a ve spolupráci s dalšími subjekty (Institutem ekumenických studií a s Vyšší odbornou sociálně pedagogickou školou Jabok) nabízí bakalářské obory jako programy doplňující magisterské studium Evangelické teologie. Zejména škola Jabok, kde studuje nejvyšší počet studentů v rámci ETF, znamená pro fakultu výrazný přesah do neevangelického prostředí. Také v rámci oboru Teologie křesťanských tradic se s prostředím fakulty seznámí mnoho dalších studentů z jiných církví i širší veřejnost, např. v rámci pravidelných seminářů zájemců o teologii. (Aktuálně se takový seminář pod názvem: Kostel – liturgický prostor - památka koná v sobotu 26. listopadu v prostorách dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze.)
Fakulta si s ostatními teologickými fakultami v České republice ale jen nekonkuruje a na některých projektech dochází k vzájemné spolupráci. Radio Proglas např. nedávno informovalo o rozsáhlém projektu Historie a interpretace Bible, který uspěl ve vysoce náročné soutěži Grantové agentury ČR. Na programu budou evangelíci spolupracovat s Cyrilometodějskou teologickou fakultou Univerzity Palackého (CMTF UP) v Olomouci a Filosofickým ústavem Akademie věd ČR. Tento rozsáhlý projekt je rozčleněn na roky 2012–2018 a zahrnuje široké spektrum témat souvisejících s biblickým textem.
Fakulta nechce slevit z náročnosti studia a nabízet tituly zadarmo. Zejména magisterský obor Evangelické teologie je pověstný náročností jazykového studia latiny a biblických jazyků (řečtiny a hebrejštiny). Celkově počet studentů tohoto oboru tak podle tiskové zprávy, publikované na stránkách ustředí evangelické církve, výrazně klesá a jazykový kurz před studiem se stává tak velkou překážkou, že někteří studenti studium končí prakticky ještě před oficiálním zahájením. Na fakultu ale oproti 90. létům minulého století přichází více studentů ze sborů Českobratrské církve evangelické s cílem nastoupit po studiu na některý ze sborů do funkce faráře.
Problematická ekonomická situace fakulty
Evangelická teologická fakulta se však nepotýká jen s konkurenčním prostředím v teologickém vzdělávání a trápí ji i ekonomické otázky. ETF dluží ústředí Českobratrské církve evangelické (ČCE) přes dva miliony korun za pronájem paláce Marathon v Černé ulici v Praze. Aktuální dluh fakulty je jednou z příčin omezení rozpočtu ústřední církevní kanceláře (ÚCK), který je kryt převážně z pronájmů budov. Důsledkem omezení rozpočtu ÚCK je i uzavření Ústředního archivu ČCE, které se setkalo s kritikou ze strany historiků a teologů. V současnosti se proto zvažují možnosti, jak získat prostředky na znovuotevření archivu.
I evangelická fakulta již v posledních letech zavedla některá úsporná opatření. Např. tým bakalářského oboru Teologie křesťanských tradic musel kvůli úsporám opustit své tradiční působiště na faře ve Vyšehradské ulici a přesunul svoji činnost do ústřední budovy fakulty v Černé ulici. Z ekonomických důvodů se neuvažuje ani o zásadních úpravách podzemní studentské kaple, jak to pro časopis Český bratr napsal již před rokem asistent katedry Starého zákona Petr Sláma. Nicméně studenti již některé základní práce na vylepšení prostředí kaple provedli vlastními silami a mohou tak mít z vykonané práce větší radost, než kdyby byla zadána profesionálům za velké peníze. Je to i výsledek práce zastupujících studentských farářů Jana Štefana a Ivo Mareše, kteří jako fakultní kaplani působí od začátku probíhajícího akademického roku. Tato pozice byla nějakou dobu neobsazena. Bohoslužby se v kapli konají každou středu od 11:45 a jsou otevřené i pro veřejnost.
Navzdory současným problémům mají církev a fakulta úzké vzájemné vztahy. Mnozí studenti teologie jsou zároveň budoucími faráři a farářkami. Velký zájem o spolupráci s fakultou mají školy Evangelické akademie. Učitelé fakulty se zase angažují v poradních odborech synodní rady a službou v evangelické církvi. Představitelé církve zase na seminářích pořádaných fakultou.
Je zřetelné, že oba subjekty jsou spojené nádoby, které jsou na sobě úzce závislé. V současnosti proto dochází k pravidelným jednáním zástupců fakulty i církve. Stejně tomu bylo i v devadesátých letech, v dobách, kdy se rozhodovalo o zakoupení nové budovy pro fakultu, jak je uvedeno i v ročence ETF z let 1993-1996. "Rozsáhlost organizačního úsilí, hodiny a dny hledání schůdných řešení a množství jednání, které podstoupilo vedení fakulty a pracovníci pověření Synodní radou ČCE, vedly k obdivu až údivu těch, kdo mohli celý proces zblízka sledovat."
Profesor Filipi vysvětluje symboliku latinských slov (sapere, agere, loqui) v logu fakulty takto: „Teologie, kterou chce nová fakulta pěstovat, má být vědecká, vyžadující přísnou disciplínu myšlení; má být však také praktická, vedoucí k jednání; a konečně má být dialogická, zapovídající všechny prostředky k prosazení své pravdy, mimo Slovo. To, že slovo „mluvit“ je umístěno až jako třetí člen, tvořící vrchol celého hesla, tak podle Filipiho zdůrazňuje obrovský význam, který česká reformace přičítala svobodě Božího slova. Může ale vést i k vážení každého slova v jednáních a vodítkem pro promýšlení budoucnosti fakulty.
foto: webové stránky fakulty
Vydáno ve spolupráci s portálem ChristNet.cz