Jiří Polák napsal(a):
>
>
Kazatel ČCE Aleš Wrana napsal(a):
> > Kniha Skutků byla hodně idealizovanou vzpomínkou už při svém
vzniku, v
> > časovém odstupu několika desetiletí od popisovaných událostí. (Jak
se
> dělili
> > o majetek, apod. Taky v husitském Táboře byly ty koše na šperky za
> branami
> > města asi věcí maximálně hodně krátkodobou.) - Jestli dnes někdo
štěpí
> > církev z "nouze spasení", ať to dělá. Já bych se bál, že
za
> tím
> > může být spíše nebezpečí duchovní pýchy a povyšování, či přímo
> materiální
> > touhy po majetku.
>
> No a to je přesně typický " zimniční" předsudek se kterým se
> potýkám i přímo já osobně.
> Když se já, nebo někdo trochu víc duchovně projevuje, je na něj někdy
> nahlíženo skrz prsty
> s obavou, že to dělá kvůli touze po vlivu, je to vnímáno jako způsob
> manipulace a vnímáno až negativně.
> Zajímavé, že takto reagují skoro vždy pouze faráři, kteří byli
podrobeni
> kritice a liberálně smýšlející laici.
> Dělení majetku je těžko proveditelné, ale dělení se o pokrm, čas a
> kompetence je realizovatelné a také dnes často realizované (např. v
KS).
> Pořádáte někdy tzv. sborové dny? Je to moc hezké…
>
>
>
Tak nevím, pane Poláku, zda ty vaše názory zde prezentujete jako zcela
informován, anebo spíše jako ten, který se prostě reálným informacím brání.
Tak např. letniční část
JB se svého času neštítila zbytku
JB, který se s ní
neshodoval, vyměnit i zámky některých sborových domů, jen aby je získala pro
sebe. Smutné. Kdo se asi ujal těch sborů, které se jaksi nevešly do
láskyplného, bratrského a duchovního programu letniční části
JB? No
samozřejmě liberální a lidová
ČCE. Svého času jsem byl členem
ECM. Těm
KS
nejdříve přetáhla některé kazatele a pak i celé sbory, např. sbor v Ostravě.
Tomu říkám ekuména v praxi.Tomu říkám "vanutí Ducha". Pominu i
naprosto pomýlené a duchovně zvrácené seance
KS v hale Slávie ve Vršovicích
na počátku 90.let. A pak i později. S plným souhlasem a překladem Daniela
Drápala, absolventa
ETF UK. Velké plakáty po celé Praze tehdy slibovaly:
Zázraky a uzdravení. Osobně jsem na některých byl. Dodnes je mi špatně z
toho, když jsem viděl pána odněkud z východního Slovenska, který svou
zrezivělou Škodou 1203 přivezl na tuto uzdravující seanci svou zcela
nehybnou cca 18 letou dceru na lehátku. Hvězda večera: australský kazatel a
uzdravovatel Steve Ryder si jí ani nevšimnul, za to si začal všímat toho,
jak v Praze založit svůj vlastní sbor, když v rodné Australií už mu to nikdo
tzv. nežral. A to už se nezmiňuji o tom, kolik tzv. samozvaných kazatelů se
za ta léta vyčlenilo z
KS a začalo si budovat své vlastní sbory s vidinou
své vlastní církve. To je přesně ten vypjatý egoismus těchto lidí.
Teologické vzdělání téměř žádné (zpravidla jen jakési rychlokurzy), duchovní
vyzrálost minimální, ale touha ovládat a "spasit svět" velká.
Zpravidla mají i početní růst, ale je to tzv. rychlokvašné, tudíž nestálé.
Jak to dnes sleduji např. v
AC, kázat tam mohou i manželky pastorů. Takže
vlastně téměř všichni. Zvláště populární je, když někdo obdrží od Pána
proroctví. Nejlépe v jazycích. Pak prostě musí být vyslyšeni stůj co stůj.
Že je to nesrozumitelné, nebo naivní poselství? Klid, vždyť je to přece od
Pána! Ne, děkuji. Jsem rád za zřetelné a většinou zřetelné a kvalitní kázání
farářů
ČCE, kteří tomu obětovali 5 let studia a následný rok praxe.
Rychlokvašky mám rád, ale jen jako okurky, ne jako kazatele.