Marta: Nemíním vás unavovat podrobnostmi o tom, v jakém roce minulé dekády v jakém německém univerzitním městě jsem se s těmito knihami setkával, rovněž ne podrobnostmi o tom, v jakých dalších tématech religionistiky se pokouším sledovat oborovou diskusi (hermeneutika novozákonního textu je jen jednou z několika, nejsem teolog, ale mám nějaké skrovné kompetence religionistické). Píše se tam samozřejmě o kompozici Lk 1,46-55 něco podobného, co tlumočím výše.

Ale řekněte mi - vy si OPRAVDU myslíte, že ten chvalozpěv napsala Marie OSOBNĚ, a evangelista Lukáš ho od ní nebo od dědiců nějak vyzískal a ve svém evangelickém spisu zachytil? Že Marie ty verše napsala do nějakého svého pubertálního cancáku, nebo že si je ve svém dětském pokojíčku v Nazaretu či kde broukala při kytáře nebo při lyře? Na Wranův argument, že je význam textu Magnificat v něčem jiném než v jeho historičnosti (básnická, zvěstná síla?) nemůže religionistika vůbec reflektovat a respektem k tomuto argumentu bychom se dostali na bludné cesty, ze kterých se nevracívá (tj.: každá zbožnost je validní, ať už je založena na čemkoli).