ZPRÁVA O ČINNOSTI
za rok 2003

Milí přátelé,

dostáváte do ruky Výroční zprávu Diakonie Českobratrské církve evangelické. Je to podrobná informace o práci Diakonie ČCE. Najdete v ní všechna potřebná čísla, přehledy, sumáře. Až budete tuto zprávu číst, najděte v ní, prosím, mezi řádky ještě však něco dalšího, co se samozřejmě do souhrnné zprávy ani nemohlo vejít a co vlastně ani nejde popsat. Představujte si za těmi konkrétními údaji práci oněch několika stovek nesmírně obětavých lidí, kteří se na práci Diakonie podílejí. Je to práce s  konkrétními lidmi, které Diakonie provází a kterým pomáhá, práci organizační, práci při shánění prostředků na tuto všechnu činnost atd atd.

Věřte, všichni ti lidé si zaslouží Vaši vděčnou přímluvnou modlitbu: aby ve své velmi náročné a vyčerpávající práci mohli pokračovat. Aby „nevyhořeli“. Aby jim Bůh dával novou sílu, nové nápady, novou invenci, novou víru, lásku a naději. A také: nové zapálené spolupracovníky.

Děkujeme Vám, že věnujete Diakonii ČCE svou přízeň. Jste tak účastni toho, co možná v každodenním běhu světa není tolik vidět, co však pod zorným úhlem Boží věčnosti má to nejvyšší zaslíbení: „Cokoliv jste učinili komukoliv z těchto mých nepatrných sester a bratří, mě jste učinili“ (Mt 25,40).

I. Hlavní činnost středisek

I.1 Program péče o seniory a klienty se zdravotním postižením

Péče o seniory a klienty se zdravotním postižením patřila i v roce 2003 k největším programům Diakonie ČCE a probíhala v 16-ti střediscích, která zajišťují různé typy péče: domácí péči, tj. terénní sociální i ošetřovatelskou službu, ambulantní služby v denních centrech, stálou péči v domovech odpočinku ve stáří, tzv. respitní, tj. úlevovou péči jak v domácnostech, tak ve střediscích se stálou službou a některé typy poradenství pro seniory nebo zdravotně postižené.

V roce 2003 jsme zaznamenali další nárůst poptávky po specializovaných službách, zaměřených na péči o klienty trpící Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence. Na tuto potřebu střediska reagovala odbornou přípravou svých zaměstnanců a tam, kde to bylo možné, také rozšiřováním lůžkové kapacity. Rozšířila se tak kapacita specializovaných lůžek v Krabčicích na 45 a v Sobotíně o 13 nových míst. Ve Dvoře Králové se podařilo otevřít nově vybudované oddělení pro 11 nemocných Alzheimerovou chorobou. Středisko navíc získalo nové technické zázemí pro svou činnost, tj. pro domácí péči i denní stacionář.

Jednou z důležitých forem péče o lidi s postižením je bydlení v chráněných bytech. V roce 2003 se brněnskému středisku podařilo rozšířit služby o nabídku chráněného bydlení v programu "Ovečka" a při libickém středisku otevřeli denní centrum i pro týdenní pobyty v obci Pátek.

Respitní péče se, kromě formy krátkodobých pobytů v zařízeních se stálou péčí, dále rozšířila také nabídkou intenzivní péče přímo v domácnostech klientů – např. v Brně, Val. Meziříčí nebo Rýmařově. Ve všech střediscích zajišťujících domácí péči se počet uživatelů služeb zvýšil. Tato služba se nově rozvinula také při domově odpočinku ve stáří v Myslibořicích a v Sobotíně. Vítáme tento trend, protože naší snahou je především umožnit uživatelům služeb, aby mohli, pokud je to možné, důstojně žít a dožít ve svém prostředí.

V minulém roce bylo ve stálé péči středisek typu domovů odpočinku ve stáří a domovů 696 obyvatel, v domácí péči se Diakonie ČCE starala o 1904 osob, centra denních služeb navštěvovalo 155 seniorů nebo osob se zdravotním postižením, další desítky nemocných, např. po cévních příhodách, přicházely do našich středisek k různým konzultacím.

Střediska Diakonie ČCE zajišťují péči o seniory a lidi se zdravotním postižením v těchto místech: Brno, Dvůr Králové n. L., Klobouky u Brna, Krabčice, Libice n. C., Myslibořice, Náchod, Ostrava, Písek, Přelouč, Příbor, Rýmařov, Sobotín, Praha – SKP, Valašské Meziříčí – domácí péče a Hospic Citadela (v závěru roku).

I.2 Program služeb pro osoby s mentálním postižením

Dvanáct středisek Diakonie ČCE je zaměřeno na pomoc dětem a dospělým s mentálním postižením v programech rané péče, v činnosti denních stacionářů, chráněných dílen, chráněného bydlení a speciálních škol. V roce 2003 bylo založeno samostatné středisko v Plzni na pracovišti původní pobočky střediska Radost v Merklíně. Partnerským sborem je mu Korandův sbor v Plzni, jehož členové stáli u zrodu práce v Plzni.

Rok 2003 byl poznamenán přípravou na vyčlenění speciálních škol ve struktuře středisek a jejich zřízení jako právnických osob, působících při střediscích Diakonie ČCE s vlastním ředitelem. Zřízení samostatných speciálních škol se týkalo osmi středisek a museli jsme k němu přistoupit, aby byly splněny podmínky legislativy platné ve školské oblasti. Kvalita vzdělávání byla podrobena kontrole v rámci tématických inspekcí MŠMT s velmi pozitivním výsledkem.

Všechna střediska hledala nové cesty, jak získat finanční prostředky na provoz a vybavení. Některá se zapojila také do přípravy komunitních plánů.

V roce 2003 navštěvovali speciální školy 191 žák, centra denních služeb 135 dětí nebo dospělých, v ergoterapeutických dílnách pracovalo 109 pracovníků, do rané péče bylo zahrnut 89 rodin s dětmi s postižením.

Střediska s programem služeb pro děti a dospělé s mentálním nebo kombinovaným postižením pracují v těchto místech:

Čáslav, Klobouky – Morkůvky, Litoměřice, Merklín, Ostrava, Plzeň, Praha-Michle, Praha-Stodůlky, Praha-Strašnice, Soběslav, Uherské Hradiště, Vrchlabí.

I.3 Program sociálně-intervenčních služeb a středisko pro zrakově postižené

Program sociální intervence zahrnuje velmi pestrou škálu služeb celkem sedmi středisek, jejichž cílem je co nejrychlejší pomoc lidem v psycho-sociálních krizích, dále vytváření podmínek pro adaptaci na běžný život v domovech na půl cesty i poskytnutí azylového ubytování.

Patří sem také práce tzv. nízkoprahových pracovišť zaměřených na sociální prevenci a integraci dětí a mládeže ze sociálně slabých rodin do společnosti.V roce 2003 se velmi dobře rozvíjela práce ve střediscích v Jaroměři, Rokycanech a Litoměřicích. Ve střediscích byl kladen důraz na vytváření a zavedení standardů kvality pro nízkoprahová zařízení. V Jaroměři došlo k obměně personálu včetně výměny ředitele střediska. Tato tři střediska zaznamenala v roce 2003 více jak 10200 tzv. kontaktů s uživateli služeb.

V azylovém domě v Mostě byla rozšířena nepřetržitá služba, aby mohli kdykoliv přijímat nové klienty, středisko se zapojilo do přípravy komunitního plánu, stejně tak jako středisko v Ostravě. Zde byly rozšířeny služby denního centra pro bezdomovce Oáza a je vedle možnosti základní hygieny nabízeno také stravování. Ubytování a s tím související sociálně-intervenční služby v azylových domech a domech na půl cesty zajišťují střediska v Javorníku-Travné, Litoměřicích, Mostě, Ostravě a Praze (SKP). Dočasný domov zde nalezlo celkem 107 obyvatel.

Díky dobré spolupráci s výchovnými ústavy pro mládež je dům na půl cesty v Javorníku-Travné plně vytížen a v závěru roku převzalo středisko také některé klienty od o. s. Ego Sum ve svém druhém programu v Javorníku. Pro stísněné pracovní podmínky SKP v Praze v Belgické ulici bylo jeho pracoviště telefonní linky důvěry přestěhováno do nedaleké Londýnské ulice. Středisko vykazuje za minulý rok 7945 kontaktů v krizové pomoci a 1868 kontaktů poradenského typu.

Středisko pro zrakově postižené pokračovalo po celý rok ve svých programech zaměřených na načítání kazet a organizování možností setkávání zrakově postižených i přes rozsáhlou rekonstrukci prostor, kde pracuje. Počítačové diskety, zvukové nahrávky knih a časopisů jsou rozesílány 285 odběratelům.

II. Samostatné projekty

II.1 Povodně

Také v roce 2003 pokračovaly některé činnosti související s odstraňováním následků povodní předchozího roku, zejména vyplácení finanční pomoci rodinám, jejichž domy byly poškozeny nebo musely být úplně odstraněny. Konkrétní finanční částky byly určeny komisí pro humanitární pomoc ČCE na základě výsledků šetření škod, které přímo v terénu provedli proškolení dobrovolníci ještě v roce 2002 a následně byly některé případy přešetřeny v roce 2003. Protože finanční pomoc na výstavbu nových objektů po demolicích je rodinám poskytnuta až na základě předložení dokumentace o povolení stavby a konkrétních faktur, probíhaly výplaty až do konce roku – do září ve sborech Praha – Radotín a Mělník, ve střediscích Diakonie Litoměřice, Soběslav a Krabčice, později na ústředí Diakonie ČCE. Celková výše finančních prostředků vyplacených v roce 2003 dosáhla 36.854,146 Kč.

Pracovníci střediska Diakonie ČCE v Litoměřicích ještě průběžně zajišťovali různé druhy pomoci obětem povodní v terénu včetně psychoterapeutické pomoci.

Díky nabídce Diakonisches Werk – Katastrophenhilfe a švýcarského podpůrného díla reformovaných církví HEKS bylo možné pracovat na přípravě projektů sociálního bydlení a dalších služeb v Terezíně. V druhé polovině roku se připravoval také projekt sociálního bydlení pro oblast Prahy 8, který měl být financován z „povodňových“ prostředků získaných prostřednictvím HEKSu. Tento záměr se však nemohl uskutečnit, protože se nepodařilo právně zajistit, aby byl objekt, do kterého měly být vloženy investice, dlouhodobě pronajímán Diakonii ČCE bez dalších nákladů.

Pracovníci ústředí Diakonie ČCE zajišťovali administraci projektů – vypracovávali požadovaná hodnocení činnosti, vyúčtování darů jednotlivým dárcům atd. Činnost Diakonie ČCE související s povodněmi v roce 2002 bude popsána v samostatné zprávě, kterou předloží synodu komise pro humanitární pomoc ČCE.

II.2 Projekt Ne/závislý život

Tento projekt probíhá díky finanční pomoci NROS z prostředků PHARE a nizozemské ambasády v Praze v rámci programu MATRA. Projekt měl dvě části – investiční a vzdělávací. V investiční části získalo středisko Rolnička v Soběslavi finanční prostředky na výstavbu chráněných dílen. Vzdělávací část má pomoci pracovníkům středisek poskytujících různé typy služeb pro lidi s mentálním postižením seznámit se se zkušenostmi partnerů v Nizozemí. V roce 2003 se díky tomuto programu mohlo zúčastnit 5 týmů po osmi členech stáže v NL. Program stáží doprovází vzdělávací akce a zpracování různých témat účastníky programů. Projekt byl vypracován pracovníky Rolničky ve spolupráci s ústředím Diakonie ČCE, kteří ve spolupráci s pracovníky institutu s´Heeren Loo i dobrovolníky na nizozemské straně zajišťovali stáže a vzdělávací programy.

II.3 Organizační rozvoj

V polovině roku 2003 se zúčastnilo ústředí Diakonie ČCE výběrového řízení Nadace Via na získání finančních prostředků v rámci programu podpory organizačního rozvoje CEE Trust. Předložený projekt byl podpořen částkou 1,5 mil. Kč na období do roku 2005. Protože rozvojový plán, který je součástí projektu, předpokládá především kvalitativní posuny v práci Diakonie ČCE, je tato finanční částka určena na rozvoj řízení kvality v organizaci a ke zlepšení některých dalších činností, které by měly vést ke stabilizaci zdrojů. V návaznosti na tento projekt pokračovala skupina pro strategické plánování v přípravě strategického plánu Diakonie ČCE.

II. 4 Pomoc žadatelům o azyl a azylantům v České republice

J. Plíšková v roli koordinátora této pomoci evidovala a koordinovala činnost ve prospěch uprchlíků vykonávanou v rámci evangelických sborů a středisek Diakonie ČCE, kterým zprostředkovala kontakty s jinými organizacemi pracujícími v této oblasti. V uprchlických táborech projednávala nejvhodnější způsob pomoci ze strany naší církve. V osmi sborech ČCE organizovala přednášky a besedy a vyhledávala pro práci s uprchlíky dobrovolníky z řad jejích členů. V několika případech asistovala při konkrétní pomoci rodinám či jednotlivcům. Členstvím v poradním odboru křesťanské služby se snaží i o její využití v pomoci uprchlíkům a o vzájemnou informovanost a propojení těchto církevních struktur. Ve spolupráci se sborem v České Lípě vzniklo informační centrum pro uprchlíky ve Stráži pod Ralskem.

II. 5 Investiční projekty v roce 2003

III. Zaměstnanci a dobrovolníci v Diakonii ČCE

III. 1

V Diakonii ČCE pracovalo v roce 2003 průměrně 848 zaměstnanců, 50 externistů, přibližně 309 dobrovolníků. Náhradní civilní službu vykonávalo 43 mladých mužů. Alternativní výkon trestu absolvovalo v Diakonii ČCE 18 pracovníků.

V roce 2003 do své funkce nastoupilo po úspěšném absolvování výběrového řízení 7 nových ředitelů středisek – v Písku, Vrchlabí, Jaroměři, Mostě, Praze-Strašnicích, Plzni a hospici ve Valašském Meziříčí, kde však zvolená ředitelka rezignovala. V jednom případě se jednalo o odchod do důchodu, ve dvou případech o volbu ředitele do nově zřízených středisek, ve čtyřech případech o rezignaci na svou funkci. Důvody k rezignaci se ve všech případech lišily.

III. 2 Vzdělávání v Diakonii ČCE

Vzdělávání v rámci Diakonie v roce 2003 završilo 10. rok své existence. V letech 1992–2002 prošlo 176 kurzy Diakonie 2 800 účastníků. V závěru roku 2003 měl úsek vzdělávání a metodiky 4 zaměstnance – dvě manažerky kurzů – pro oblast péče o seniory a oblast dětí a dospělých s postižením, vedoucího úseku a administrativní pracovnici. Od září 2003 úsek postrádá manažera programů v oblasti krizové intervence.

V oblasti vzdělávacích aktivit byl rok 2003 rokem rekordním.V tomto období bylo realizováno 41 kurzů, kterých se účastnilo celkem 794 frekventantů. Kromě stálic – odborných sekcí – péče o seniory, péče o děti a dospělé s postižením a oblast krizové intervence se do popředí zájmu dostávají stále více standardy kvality v sociální péči a jejich zavádění v návaznosti na pilotní projekty MPSV. Proto úsek otevřel 4 kurzy zaměřené na tuto problematiku.

Manažerská supervize – systém podpory pracovního výkonu a řízení byla v dubnu 2003 ustanovena jako jeden z hlavních nástrojů vnitřního rozvoje Diakonie. Úvodní seznámení s metodou proběhlo v několika kurzech, které byly určeny jak pro pracovníky Diakonie, tak pro širší veřejnost.

Nabídka vzdělávání Diakonie ČCE je otevřena všem pracovníkům, kteří poskytují sociální služby, dobrovolníkům, rodinným příslušníkům, členům občanských sdružení atd. V roce 2003 zaznamenal úsek vzdělávání nárůst účastníků v celkovém čísle o 60 %, celkový počet účastníků kurzu stoupl ze 493 na 794. Zastoupení zástupců Diakonie ČCE kleslo o 11%.

IV. Řízení Diakonie ČCE

IV. 1 V polovině roku 2003 ukončilo svoji činnost představenstvo Diakonie ČCE ve složení: Z. Bárta, B. Baštecký, M. Erdinger, J. Kuželová, M. Lipner, J. Lounek, P. Pistor, R. Šormová, Jiří P. Štorek. V červnu jsme se rozloučili s br. Štorkem, který zemřel po těžké nemoci. Práci Diakonie ČCE obohacoval pronikavou reflexí řady témat, naposledy na první historické konferenci o Diakonii v roce 2002 v Brně. Diakonická témata vnášel do bohoslužebného života svého sboru, vytvářel prostor pro konkrétní službu a sám stál po boku těm, kteří se ocitli bez pomoci.

Po volbě synodem nastoupilo do své funkce představenstvo Diakonie ČCE ve složení: Z. Bárta, M. Erdinger, M. Hamari, P. Hejl, J. Keller, M. Lipner, P. Prosek, J. Tomášek, P. Vychopeň, E. Jarolímová, která však vzápětí odstoupila. V závěru roku doplnil členy představenstva P. Hudec. Představenstvo se sešlo ke své schůzi šestkrát. Zápisy jednání jsou k dispozici na ústředí, ve střediscích Diakonie a na synodní radě. Předsedou představenstva byl zvolen Z. Bárta, místopředsedou je z titulu své funkce P. Vychopeň.

IV. 2 V roce 2003 byl v Diakonii ČCE plošně zaveden systém tzv. manažerské supervize, který se osvědčil v partnerské organizaci PSS v Liverpoolu. Jde o metodu řízení, která spočívá v pravidelných strukturovaných rozhovorech zaměstnanců se svým nadřízeným na všech stupních řízení. Pracovník na nižším stupni má právo, aby mu jeho nadřízený pracovník věnoval čas při rozhovoru o pracovních záležitostech. Nadřízeného pracovníka tato metoda vede ke strukturovanému rozhovoru, záznamu dohodnutých kroků, event. nesouhlasného stanoviska. Zavedení manažerské supervize provázela podpůrná školení zaměstnanců Diakonie ČCE.

Vedle manažerské supervize jsou především na pracovištích s přímou péčí o klienty doporučovány ještě další typy supervize.

IV. 3 Činnost ústředí byla v minulém roce ještě stále zatížena projekty, které souvisely s odstraňováním následků povodní a administrativou pro zajištění dalších velkých projektů – výstavby hospice, vzdělávacích programů apod. Velký objem práce představovala jednání a činnosti týkající se implementace důsledků Zákona o církvích č. 3/2002. Zásah Ústavního soudu na základě stížnosti skupiny senátorů potvrdil právo církví spravovat své záležitosti samostatně bez zásahu státu. Diakonie ČCE tím zůstala integrální součástí církve. Postupně se podařilo nově zaevidovat střediska Diakonie ČCE u MK a dát do pořádku s tím související dokumentaci.

Po odchodu vedoucí úseku vzdělávání O. Starostové na mateřskou dovolenou nastoupila do stejné funkce K. Soudná. Na mateřskou dovolenou odešla také pracovnice zajišťující „public relations“ A. Fenclová, za níž se nepodařilo do konce roku zajistit náhradu. Větší zatížení personálu ústředí přinesla také několikatýdenní nepřítomnost náměstkyně ředitele E. Grollové ze zdravotních důvodů. Stabilizace týmu včetně posílení úseku podpory projektů a PR zůstávají úkolem i do roku 2004.

V. Spolupráce a zapojení do širších celků

V. 1 Diakonie uvnitř církve. Ve většině středisek se daří naplňovat základní princip vazby střediska na sbor, a to nejen povinnou smluvní úpravou, ale propojením sborového života a života středisek. Ve střediscích s programy pro děti probíhají biblické hodiny nebo alespoň zpívání s dětmi, v několika domovech jsou pravidelné bohoslužby nebo biblické hodiny, ve čtyřech střediscích pracují pastorační pracovníci z řad naší církve. Tam, kde je vazba střediska a sboru pevná, jsou přenášeny podněty ze středisek do bohoslužebného života různým způsobem, přímluvnými modlitbami, sděleními při ohláškách, společnými akcemi, pomocí dobrovolníků atd. Pro další posílení diakonické služby v církvi i v Diakonii organizuje naše církev vzdělávání v rámci diakonátu, jehož součástí byla setkání diakonů a zájemců o diakonát v Myslibořicích.

V. 2 Diakonie v ČR je organizací sdružujícími nejbližší partnery Diakonie ČCE, tj. diakonické organizace dalších nekatolických církví včetně Armády spásy. Také v roce 2003 pokračovaly schůzky k výměně názorů na aktuální témata z hlediska zabezpečení chodu organizací, koordinace pomoci po povodních a pokračovala diskuse k tématu "Církev diakonická – výzva třetího tisíciletí". Diakonie v ČR je pro Ekumenickou radu církví partnerem, který prostřednictvím svých členů realizuje pomoc při řešení krizových situací v ČR. Tímto způsobem je Diakonie ČCE zapojena do jednotného záchranného systému v ČR a její zástupci již absolvovali přípravu pro účinnou pomoc.

V. 3 Zahraniční vztahy Diakonie ČCE se i v roce 2003 odvíjely od konkrétní spolupráce s partnery při přípravě projektů a jejich realizaci, např. povodňových – za finanční pomoci DW Katastrophenhilfe, SRN; HEKS, Švýcarsko; ACT, Švýcarsko. Uskutečnila se česko-nizozemská brigáda mládeže, byly zajištěny stáže zástupců středisek v NL v rámci projektu Ne/závislý život atd. Ředitel Diakonie pracuje ve výboru a komisích Eurodiakonie.

Díky zahraniční pomoci se podařilo v roce 2003 zajistit zbývající prostředky na dostavbu hospice od účastníků tzv. kulatého stolu v SRN: EKD – Bádensko, Porýní, Hessen-Nasau, Valdenská církev a HEKS. Významnou finanční pomoc zajistila dobrovolná spolupracovnice Wilma van Roekel, která v Nizozemí uspořádala seriál přednášek a dalších akcí ve prospěch hospice i dalších projektů Diakonie ČCE, další pomoc jsme získali od Nizozemských nadací, především Wilde Ganzen a jejich české pobočky Nadace Divoké husy. Při návštěvě zástupců vedení Diakonie v USA byly prohloubeny vztahy s Presbyterní církví a dalšími partnery, kteří mají zájem o práci Diakonie ČCE i o život naší církve jako celku a byly připraveny společné akce v následujících letech. Také na úrovni středisek pokračovaly kontakty se zahraničními partnery – např. ve střediscích Krabčice, Čáslav, Klobouky, Dvůr Králové i jinde.

V. 4 Modré z nebe – Zpravodaj Diakonie ČCE – časopis vyšel v roce 2003 šestkrát nákladem 1000 ks výtisků. Diakonie ČCE dostává prostor pro prezentaci své činnosti a diakonických témat v Ekumenickém bulletinu ČCE, který vychází v němčině a angličtině. Základní informace o činnosti Diakonie ČCE jsou uvedeny na www.diakoniecce.cz.

Podrobnější informace o činnosti středisek jsou uvedeny v jednotlivých výročních zprávách středisek.

VI. Hospodaření Diakonie ČCE a statistika

VI. 1 Komentář k hospodaření Diakonie ČCE

V r. 2003 činily celkové výnosy DČCE 257 853 tis. Kč a náklady 262 643 tis. Kč. Z rozdílu výnosů a nákladů pak plyne celkové hospodaření DČCE v roce 2003 s výsledným schodkem ve výši – 4 908 tis. Kč (podrobněji viz. níže tabulka VI. 6). Jde o účetní, nikoliv finanční ztrátu, protože vznikla zejména povinným účtováním nákladů na odpisy dlouhodobého majetku ústředí a středisek DČCE. V případě, že by odpisy nebyly účtovány, hospodářský výsledek by byl kladný a dosáhl by výše 2 569 tis. Kč.

Celkově lze proto hospodaření DČCE v roce 2003 hodnotit jako úspěšné; střediska DČCE se alespoň částečně mohla zotavit z „dotační šoku“ v roce 2002 (kdy byla provozní dotace MPSV plošně snížena o cca 11 %). Nicméně i tak naprostá většina středisek hospodaří s nejvyšší mírou úspornosti. Je tím omezen rozvoj služeb a jejich materiální zajištění způsobem, kterého by byli uživatelé těchto služeb hodni.

Nejvýznamnější součástí výnosů DČCE v roce 2003 byla  neinvestiční dotace MPSV ve výši 103 337 tis. Kč, což je 40% z celkových výnosů DČCE. Oproti roku 2002, kdy celková suma dotace MPSV dosáhla výše 72 061 tis. Kč, došlo k jejímu zvýšení o cca 33 %. Navýšení vzniklo též přidělením dotací novým projektům včetně projektu Hospice ve Valašském Meziříčí v celkové výši 8 500 tis. Kč.

Nejvýznamnější součástí nákladů jsou náklady personální, tj. náklady na mzdy a zdrav. a soc. pojištění pracovníků DČCE, které dosáhly výše 150 934 tis. Kč, což je 58 % celkových nákladů. Významné jsou dále i náklady materiálové, které dosáhly výše 42 655 tis. Kč, tj. 16 % celkových nákladů. Další podrobné údaje o složení a výši výnosů a nákladů DČCE v roce 2003 uvádíme níže v tabulkách VI. 3., VI. 4. a VI. 5.

Vedle výsledovky, jež zachycuje základní údaje o provozním hospodaření organizace prostřednictvím systému výnosů a nákladů, je v příloze uvedena také účetní rozvaha, která zachycuje i finanční příjmy a výdaje probíhající mimo výsledovku (zjednodušená rozvaha viz. tabulka VI.7). Z obratu rozvahového účtu investic vyplývá, že DČCE za rok 2003 investovala do pořízení a obnovy svého majetku 49 283 tis. Kč. Nejvyšší položku tvoří náklady na výstavbu a vybavení hospice Citadela, které v roce 2003 činily přes 30 000 tis. Kč, z toho 11 400 tis. Kč od MZ a 5 000 Kč. od kraje Zlín. Další finanční prostředky na investiční akce získala Diakonie ČCE výhradně z darů, ve většině případů na základě vypracovaných projektů a specificky zaměřených akcí pro získání finančních prostředků (fundraisingu).

Za pozornost stojí, že ke dni 31. 12. měla střediska a ústředí DČCE na svých účtech a v pokladnách celkem cca 43 mil. Kč. Z toho vyplývá, že DČCE neskončila své hospodaření finančním kolapsem. Vezmeme-li však v úvahu, že z toho nejméně polovinu představují prostředky vázané ještě k hospodaření roku 2003 (tj. zejména finance na mzdy a pojištění zaměstnanců za prosinec vyplácené v lednu 2004) a v ústředí zbytek prostředků určených na povodňovou pomoc, pak je zřejmé, že finanční rezerva DČCE není dostačující. Protože finanční prostředky ze státní dotace střediska obdrží vždy až ke konci prvního čtvrtletí, musí mít dostatek vlastních prostředků na zajištění prvních měsíců v roce. Disponibilní finanční rezerva středisek a ústředí by se měla v optimálním případě pohybovat kolem 60 mil. Kč. Toto je zatím nereálný požadavek, protože jeho splnění v podstatné míře záleží na spravedlivé dotační politice státu a krajů, které dosud DČCE a jiné nestátní neziskové organizace (NNO) poskytující sociální služby znevýhodňují oproti jimi zřízeným organizacím. Stabilizaci příjmů musí předcházet legislativní úprava, která zajistí rovnoprávné postavení NNO se státními i municipálními organizacemi.

VI. 2. Komentář k hospodaření ústředí DČCE

Ústředí DČCE za r. 2003 dosáhlo celkových výnosů ve výši 11 858 tis. Kč a celkových nákladů ve výši 12 278 tis. Kč. Účetní ztráta ve výši –420 tis. Kč vznikla především opět finančně nekrytými náklady na odpisy majetku, není tedy ztrátou finanční.

Příspěvek středisek na zajištění činnosti ústředí dosáhl celkové výše 6 791 tis. Kč, což bylo 3,3 % z vybraných příjmů středisek (jak jsou specifikovány v Organizačním řádu DČCE). Pozitivní je skutečnost, že příjmy vzdělávacího úseku „z kurzů a školení“ vzrostly meziročně o 600 tis. Kč. V rámci rozpočtu ústředí jsou vykázány i samostatné akce včetně nákladů spojených s odstraňování následků povodní. Rozpočet ústředí byl tak navýšen celkem o 1 828 tis. Kč. Jsou v něm započteny i další samostatné akce, CZ-NL projekt, projekt „Uprchlíci“, vzdělávací projekt „Vysočina“ atd. Veškeré tyto akce měly samostatné finanční zdroje a tvořily 15 % procent celkového rozpočtu ústředí DČCE.

Auditor Ing. Novotný provedl za r. 2003 audit hospodaření s prostředky dotace MPSV s výrokem: „…čerpání dotace MPSV proběhlo v souladu s Rozhodnutími o poskytnutí neinvestiční dotace vydanými MPSV…“. Audit hospodaření ústředí Diakonie ČCE prováděl auditor Ing. Civín. K  účetní závěrce ústředí vydal výrok“…BEZ ZÁVAD…“.

VI. 3 Celkové výnosy a náklady DČCE – grafy (27 kB)
VI. 4 Rozpis výnosů v roce 2003 (23,5 kB)
VI. 5 Rozpis nákladů v roce 2003 (21,5 kB)
VI. 6 Hospodářský výsledek středisek a ústředí v roce 2003 (17 kB)
VI. 7 Zjednodušená rozvaha k 31. 12. 2003 (23,5 kB)
VI. 8 Rozbor – hospodaření ústředí DČCE (52,5 kB)
VI. 9 Údaje o počtu zaměstnanců a klientů (33 kB)

VII. Adresář středisek a ústředí (70 kB)