"Bůh světu buď vládne, nebo nevládne. Jestliže nevládne, jaký je to Bůh? Jestliže vládne, proč vládne tak krutě?"
"Jestliže Bůh všechno ví a může každého zbloudilého vyvést z omylu, proč tak nečiní? A jestliže Bůh neodvrací člověka od omylu, proč nepadá hřích na Boha, ale na člověka? Vždyť Bůh rozestřel přímo před jeho očima rozmanitá pokušení svádějící ke hříchu. Bůh odpovědný za zlo ve světě a za hříchy člověka a zároveň trestající člověka za hříchy se ve filosofii jeví jako šílený otec. Je-li tomu tak, není nutný žádný jiný ďábel kromě samotného Boha. Duše se chvěje hrůzou a člověk je zděšen, slyší-li či pomyslí-li si něco takového o Bohu."
Milý Pietro,
pokud by Bůh světu vládl v tom slova smyslu, jak to slovo užíváš, tak by
nebyl Bohem, ale loutkařem a despotou.
Takže nevládne.
Dále se ptáš: Tak jaký je to pak Bůh?
Odpovídáme: Takový, že nás chce přitáhnout mocí lásky Ukřižovaného, a k
tomu, abychom se nechali jeho láskou svést, nám dává mnoho, mnoho času.
I tobě, Pietro…
Děkuji za reakci, ale to nejsou má slova ani mé otázky. To je přesná citace z myšlenek humanistického filozofa Pietra Pomponazziho. Chtěl jsem použitím této citace spíše otevřít toto téma, které je myslím velkým a věčným problémem mnoha věřících.
Je úsměvné, jak si někdo myslí, že nějakými citacemi z katechismu nebo výpověďmi na téže úrovni jako katechismus může otázky této úrovně vyřešit. Popřípadě je vyřešit tak, aby to snad někomu, kdo nikdy katechismus v ruce vydržel, mohlo připadat přesvědčivé.
Vůbec se v podobné katechismové povrchnosti neřeší třeba utrpení dítěte, někoho, kdo vůbec není schopen pobrat problém Ukřižování, tím pádem se jím někam nechat dovést. Nebo utrpení zvířete, které roztrhává a sežrává nějaké jiné zvíře. Nebo utrpení zvířecí maminky, které nějaký predátor nebo člověk rozbil vajíčka s mladými.
Je úsměvné, jak si někdo myslí, že nějakými citacemi z katechismu nebo výpověďmi na téže úrovni jako katechismus může otázky této úrovně vyřešit. Popřípadě je vyřešit tak, aby to snad někomu, kdo nikdy katechismus v ruce nedržel, mohlo připadat přesvědčivé.
Vůbec se v podobné katechismové povrchnosti neřeší třeba utrpení dítěte, někoho, kdo vůbec není schopen pobrat problém Ukřižování, tím pádem se jím někam nechat dovést. Nebo utrpení zvířete, které roztrhává a sežrává nějaké jiné zvíře. Nebo utrpení zvířecí maminky, které nějaký predátor nebo člověk rozbil vajíčka s mladými.
A další věc je, že jak v přírodě, tak i v historii existuje tolik nepopsatelného utrpení, ve kterém jakýkoli kristovský smysl absentoval a žádný takový negeneruje (pád meteoritu před 66 miliony lety do oblasti dnešního Mexického zálivu, který vyhubil 75 procent živých druhů na Zemi včetně dinosaurů; různé boje, války a genocidy mimokřesťanských a předkřesťanských kmenů a národů), zároveň tolik nemocí, šílenství, zla a nevkusu, zubním kazem počínaje nebo dvouhlavými novorozenci konče, zabijáckých dopravních nehod zaviněných různými cyniky, různých bezútěšných šikan a gaunerství - že to likviduje asi všechny myslitelné způsoby křesťanské teodiceje. Pietro Pomponazzi byl bystrý, na poměry přelomu patnáctého a šestnáctého století.
A další věc je, že jak v přírodě, tak i v historii existuje tolik
nepopsatelného utrpení, ve kterém jakýkoli kristovský smysl absentoval a
žádný takový negeneruje (pád meteoritu před 66 miliony lety do oblasti
dnešního Mexického zálivu, který vyhubil 75 procent živých druhů na Zemi
včetně dinosaurů; různé boje, války a genocidy mimokřesťanských a
předkřesťanských kmenů a národů), zároveň tolik nemocí, šílenství, zla a
nevkusu, zubním kazem počínaje nebo dvouhlavými novorozenci konče,
zabijáckých dopravních nehod zaviněných různými cyniky, různých bezútěšných
šikan a gaunerství - že to likviduje asi všechny myslitelné způsoby
křesťanské teodiceje. Pietro Pomponazzi byl bystrý, na poměry přelomu
patnáctého a šestnáctého století.
S vypětím úsilí jste "vysál" události s nálepkou "hrozné" ve Vašem- v hlavě aktivním- průřezu dějin
a vyplivl sem bez jakýchkoliv souvislostí. Snad s cílem aby každý, kdo ten zásadní stvořitelský a spásný rozměr akcentuje, se nejdřív "nažral" těchto blafů.
Je to správný začátek? Na nějaké teologické zkoušení možná ano, ale do veřejné diskuze nic moc.
Teodicea není třeba, ale pokud nehřešíte proti 1. přikázání a milujete Nejvyššího Boha, pak může být omlouvání důkazem pravé lásky. I když všechno nechápu vím, že to myslel dobře, protože Ho miluji. Pak je to správně.
Poláku, tyto otázky čekají na někoho docela jiného než na vás - na někoho ctícího úplně jiné nároky intelektuální, filosofické, etické, rovněž úplně jiné nároky vztahující se k běžnému slušnému chování. Zabloudil jste sem omylem.
Poláku, tyto otázky čekají na někoho docela jiného než na vás - na někoho
ctícího úplně jiné nároky intelektuální, filosofické, etické, rovněž úplně
jiné nároky vztahující se k běžnému slušnému chování. Zabloudil jste sem
omylem.
Ano, zabloudil jsem omylem, to máte pravdu. Vidím velmi neutěšený stav zdejší diskuze, kdy jeden
profesionální urážeč už úplně všechny odradil, teď sám chodí po smetišti a vyjídá zbytky.
Jsem zdrcen, doporučuji smetiště zavézt zeminou i s tím lezounem a rekultivovat.
S opravou chyb, ještě jednou:
Je úsměvné, jak si někdo myslí, že nějakými citacemi z katechismu nebo
výpověďmi na téže úrovni jako katechismus může otázky této úrovně vyřešit.
Popřípadě je vyřešit tak, aby to snad někomu, kdo nikdy katechismus v ruce
nedržel, mohlo připadat přesvědčivé.
Vůbec se v podobné katechismové povrchnosti neřeší třeba utrpení dítěte,
někoho, kdo vůbec není schopen pobrat problém Ukřižování, tím pádem se jím
někam nechat dovést. Nebo utrpení zvířete, které roztrhává a sežrává nějaké
jiné zvíře. Nebo utrpení zvířecí maminky, které nějaký predátor nebo člověk
rozbil vajíčka s mladými.
Nebo utrpení Cajthamla, který si nemá s kým povídat, tak navazuje na příspěvek deset let starý,
který dávno odvál čas……pobavil jste mě Ladislave, ve své nadřazené kritice jste infantilně
vtipný :)
Jak se tedy máte?
Dá se tu dobře ukazovat, jakou absolutní otrlost vůči utrpení zvířat mívají křesťané - pravděpodobně se jedná o cosi více než individuální zlo a bezcitnost: jsou k tomu zřejmě nějakým nasměrování křesťanských a hlavně asi židovských, starozákonních svatých textů vedeni. Jedná se o nejupadlejší, nejvulgárnější polohy starozákonního antropocentrismu, počínaje Gn 1,26; 28, o naprostou absenci legitimity zvířecího života v židovském monoteismu (zvíře není ve své spontaneitě schopno pojmout přísnost Tóry a pokud tedy nepřináší hospodářský užitek, nestojí jeho život ani jeho utrpení za řeč).
"Triviální" vzdělanost vypadá tak, že kdo chce používat "logiku", musí nejdříve zvládnout "gramatiku". - Vám se podařilo do věty o 23 slovech vměstnat asi 10 gramatických chyb.
Jako tak často: úplně mimo. Upřímně, nevím, jak jste si mě s tím mohl spojit, ale myšlením to nebylo. Pěkný večer pane pastore. Příště, když lépe zamyslíme, zjistíte sám, že rok narození citovaného filosofa nesedí, a upozornit na to není žádná jančovina.
