Zajímá mě, jak je vedete k víře, jakým způsobem, zda je vodíte do nedělní školy, jestli umožňujete koukat na Tv a setkávat se s profánním světem atd. Rád se nechám inspirovat.
Děti tu nikoho nezajímají, všichni jsou tu fascinováni pouze homosexualitou. Připomíná mi to středověké hledání odpovědi na otázku kolik se vejde Ďáblů na špičku jehly, ale jak má obyčejný člověk vychovávat děti, nikoho nezajímá, je to pro křesťany nudné téma. Takže se vracím k původnímu způsobu komunikace, aspoň bude legrace.
Myslím, že tu je podobné téma "nutíte své děti chodit do nedělní školy"…
Otevřenost k homo je neklamný znak směřování denominace k liberalismu. Proto
tohle téma stále řešíme. Je jasné, že v běžném životě má toto téma pro nás nulovou hodnotu.
Běžně hlavně vychováváme dětí … :)
Doma máme vždy společnou večerní modlitbu (modlí se všichni) před ní se snažím říct něco
kloudného (zkušenost, verš a náměty k modlitbám- nemocný strejda atd..)
Pokud máme zkušenost vyslyšené modlitby, tak si to řekneme a děkujeme za to Pánu Bohu.
Když je volný den, snažíme se mít ranní ztišení, většinou čteme Dobrou setbu a o tématu
s dětmi mluvíme. V podstatě všechny naše boje , problémy i radosti řešíme před dětmi.
Snažíme se jim předávat křesťanskou víru, ale děti jsou osobnosti a velmi záhy se začnou
ptát , což je velmi dobře. Taky dost pochybují a ušklebují se, to je také v pořádku.
Víru začnou brát vážně při nějakém opravdovém boji, kdy není jiné východisko (problém ve škole, při cestě na dovolené, nebo nemoci)- tam zjistí, že Pán Bůh odpovídá na volání.
Je třeba jim problém vysvětlit, popsat i když jsou ještě "malé" a poprosit je o přímluvné modlitby. I když je to např. problém vztahu mamka-taťka nebo rodiče-prarodiče
tak právě za takovou situaci se budou děti nejúpěnlivěji modlit a Pán Bůh odpoví.
Takto porostou duchovně a stanou se našimi partnery, protože zjistí, že před Bohem
jsme si rovni a dle mých zkušeností mají tyto dětské modlitby opravdu odezvu.
Proto i často děti žádám o modlitby a děkuji jim za přímluvy, když mám zdar.
Modlete se doma společně nahlas v nějakou pravidelnou denní dobu a mějte společná ztišení.
Účast na bohoslužbách je až ve druhé řadě.