Snažíme se jim předávat křesťanskou víru, ale děti jsou osobnosti a velmi záhy se začnou ptát , což je velmi dobře. Taky dost pochybují a ušklebují se, to je také v pořádku. Víru začnou brát vážně při nějakém opravdovém boji, kdy není jiné východisko (problém ve škole, při cestě na dovolené, nebo nemoci)- tam zjistí, že Pán Bůh odpovídá na volání. Je třeba jim problém vysvětlit, popsat i když jsou ještě "malé" a poprosit je o přímluvné modlitby. I když je to např. problém vztahu mamka-taťka nebo rodiče-prarodiče tak právě za takovou situaci se budou děti nejúpěnlivěji modlit a Pán Bůh odpoví. Takto porostou duchovně a stanou se našimi partnery, protože zjistí, že před Bohem jsme si rovni a dle mých zkušeností mají tyto dětské modlitby opravdu odezvu. Proto i často děti žádám o modlitby a děkuji jim za přímluvy, když mám zdar. Modlete se doma společně nahlas v nějakou pravidelnou denní dobu a mějte společná ztišení. Účast na bohoslužbách je až ve druhé řadě.