1. Zas k tobě, Kriste, úpím, / když klesám v žáru dne. / Hřích na hřích jen zde kupím, / kdo z nich mne vytrhne? / Já vím, že nezasloužím / klesnout u nohou tvých, / však slyš, jak lkám a toužím; / neodvrať očí svých.
2. Když srdce zavalila / jen hříchu temnota, / jen k smrti cesta zbyla – / máš slovo života. / Strach noci, úzkost denní / zvěst Písma proniká, / že nemáš zalíbení / ve smrti hříšníka.
3. Obrať k mé nedověře / svůj svatý obličej / a láskou viny měře, / svůj pokoj duši přej. / Ať píseň novou zpívám, / již neztlumí dne ruch, / ať z víry počet vydám, / že ty jsi Pán a Bůh.
4. Jen ve tvém „dokonáno“ / je pro mne naděje, / že jednou vzejde ráno, / v němž duch můj okřeje. / Ač hřích, v němž vězím cele, / se slzou nezměří, / mám v tobě Spasitele, / když den se sešeří.
