odvážím se doufat, že toto v konečné verzi nebude. Kterápak chytrá horákyně se to zase snaží vyhovět těm, kdo mají pochybnost nad křtem dítěte? - Zažil jsem: předával jsem sbor kolegyni, která přišla ze slovenské reformované církve, a aby se seznámila s tou naší, dal jsem ji k prohlédnutí Agendu (Smolíkovu). Druhý den mě vítala téměř se slzami v očích a s otázkou: Vy děti nekřtíte? A já jsem se ji snažil krkolomně utěšovat: Ano, ale…

Aleši, promiň, ale znamená to, že ty, kteří se nedokáží smířit s křtem dětí (přestože jsou jinak v ČCE rádi), vyrazíme zavřenými dveřmi z ČCE ven?

P.

Tomáši, taky promiň, mluvme věcně, o vyrážení žadatelů jsem nemluvil. Dosavadní obřad požehnání ditěti byl takový, že to jako křest vypadalo, ale křest to nebyl. - Místo liturgické neurčitosti a dvojakosti by situace spíše vyžadovala nové a srozumitelné a propagované vysvětlení oprávněnosti křtů nemluvňat.

Milý bratře Wrano, když tedy ty žadatele nevyrazíte a ani se Vám nepodaří je přesvědčit, aby své dítě nechali pokřtít, co uděláte? Požehnáte dítěti a jeho rodičům (co je špatného na požehnání)? A nebudete k tomu potřebovat nějaký formulář? Proč by tedy takový formulář nemohl být v agendě? A to takový, který právě jasně odliší požehnání od křtu (což už v návrhu nové agendy činí svým umístěním)?

O jakých žadatelích vlastně mluvíme, o co přišli požádat? O křest? Pak jim řeknu, jaké má sbor požadavky na kazetele o křest… O požehnání? To kazatel uděluje všem účastníkům na konci bohoslužeb… Je požehnání dítěti nějaké zvláštní požehnání uprostřed bohoslužeb? Já myslím, že tahle představa je nesprávná.

Takže při svatebním shromáždění taky novomanželům nežehnáte, stačí požehnání na konci bohoslužeb?

Beru tohle jako vyjasňování, ne že bych všechno věděl. Může být? - Při svatebním obřadu žehnám novomanželům k jejich zvláštním slibům. - Ale jaké jsou zvláštní sliby rodičů pronášejících nemluvně? - Ano, jsou zvláštní: přinášejí jako křesťané s vděčností své dítě před Boží tvář. Ale v čem je jejich úmysl slabší než křestní? - Fakt tomu nerozumím. A mám pocit, že zliturgizování této situace tuto nejasnost petrifikuje.

Já bych se sama toho požehnání tolik nebála - pokud bude zřejmé, že nenahrazuje křest. I když věc sama vidím jinak, chápu i argumenty rodičů, kteří své dítě nechtějí nechat pokřtít - a pak mi ale přijde legitimní, že chtějí pro své dítě prosit o Boží požehnání. Tito rodiče pravděpodobně požehnání a křest rozlišují, když je pro ně u křtu podstatný právě i úmysl toho, kdo je křtěn, nejen úmysl rodičů.