Odkaz nefunguje. Doplňte prosím text písničky

MŮJ PANE, Z HLUBIN VOLÁM Štrasburk 1539 / Ženeva 1551 1. Můj Pane, z hlubin volám. Úzkostný hlas můj slyš. Kéž sluch svůj, lkám-li zdola, v lítosti nakloníš. Dbát míníš-li však bděle na lidskou zvrácenost, kdo obstojí pak cele? Kdo byl by hříchu prost!

2. U tebe odpuštění / v bázni však nalézám, / bez bázně milost není: / žít bez ní, k smrti, sám? / Já doufám v Pána svého! / Tak doufá duše má: / v naději slova jeho / vstříc jde mu, sevřená.

3. Tak čekám svého Pána: / Zvěst slova, jež dá žít, / víc čekám než svit rána / stráž noční na stráži. / Ó čekej, Izraeli, / v Pánu dost milosti! / Lítost mu v srdci velí, / z hříchu tě vyprostí.