Fanatik neví, že je fanatikem. Kdo odpoví, nechť se nad sebou zamyslí.

Tento výraz je často používán nevěřícími pro křesťany, kteří to s vírou v Boha myslí vážně. Když se někdo v životě opravdu obrátil, poznal Krista a chce pro Něj žít- je takový člověk fanatikem? Pokud ano, chci být také fanatikem. Obrácený křesťan: - má Boha na prvním místě, tráví čas na modlitbách, protože věří že mu vše ostatní bude přidáno - je mu jedno, jak ho okolní nevěřící nazývají, modlí se za ně, aby mohli být také spaseni - o božích pravdách a Jeho Slovu PŘEMÝŠLÍ a věci, které nechápe nebo mu nesedí Bohu také předkládá - zkoumá sebe, své motivy, myšlenky, pohnutky, vyznává a opouští to co je třeba

Pane Poláku, v tom, co píšete, s vámi souhlasím. - Když si tu definici fanatismu dáme, za škodlivé považuji jeho projevy, které zvýrazním: "slepá vášnivá zaujatost, nekompromisní a krajně jednostranný postoj nebo jednání člověka, který nějaké téma, myšlenku nebo věc pokládá za tak cennou - případně tak ohroženou - že námitky či odpor proti ní VYVOLÁVAJÍ JEHO ZUŘIVOST. Fanatik se vyznačuje neschopností kritického odstupu, INTOLERANCI. NEPOUČITELNOSTI a jistou omezeností. - I když všechno z toho se dá ještě vnímat dvěma způsoby: byl Ježíš ZUŘIVÝ, když vyháněl kupčíky z chrámu? K čemu máme být TOLERANTNÍ - i k hříchu? Je NEPOUČITELNOST, když se na Boha obracíme i tehdy, když nám neodpovídá?

S tím souhlasím. Problém nás, mnoha evangelíků je spíš vlažnost, nebo chladnost. Kéž bychom si vzpomněli na tu "první lásku" a zahořeli pro Pána. Věřím, že když to bude v pokoře tak nezabředneme do žádných herezí. Proto také máme pravidelně navštěvovat společná shromáždění, kde jsme mimo jiné konfrontováni s jinými názory než máme my a učíme se je akceptovat (pokud jsou v souladu s Písmem)a nezlobit se kvůli tomu na sestry a bratry.