Ano, děti do sboru jdou a na pohádku se nekoukají. Nesmí to být jen o nedělních bohoslužbách, ale během celého týdne každý večer je velmi důležité si vyhradit chvíli na čtení Bible a společné modlitby. Ukažme dětem, jak životně důležité je, aby byly uprostřed božího lidu! Děti dobře vycítí, jak to doopravdy myslíme. Myslím, že právě pravidelnost a vytrvalé modlitby jsou k tomu klíčem. Pokud se děti v dětském věku naučí na bohoslužby nechodit, tak starší (pokud je Duch Boží důrazně nezastaví) už nepřijdou. Toto je velmi důležité téma, protože Satan chce naše děti vyrvat z Boží náruče. Nedopusťme to!
Ano, děti do sboru jdou a na pohádku se nekoukají. Nesmí to být jen o
nedělních bohoslužbách, ale během celého týdne každý večer je velmi důležité
si vyhradit chvíli na čtení Bible a společné modlitby. Ukažme dětem, jak
životně důležité je, aby byly uprostřed božího lidu! Děti dobře vycítí, jak
to doopravdy myslíme. Myslím, že právě pravidelnost a vytrvalé modlitby jsou
k tomu klíčem. Pokud se děti v dětském věku naučí na bohoslužby nechodit,
tak starší (pokud je Duch Boží důrazně nezastaví) už nepřijdou. Toto je
velmi důležité téma, protože Satan chce naše děti vyrvat z Boží náruče.
Nedopusťme to!
Moji rodiče to tak také viděli. Jakmile jsme dospěli, utekli jsme z tohoto teroru a manipulace. Podotýkám, že nás bylo 5 dětí. Vlastně jen mě zůstala víra, ale tohle žít už odmítám. Některé děti z církve, u nichž rodiče praktikovali to samé, dopadli hůř, víru zahodili, o jednom vím, že se urval jako pes od řettězu, vzhledem k tomu, že ho drželi, jak na řetěze celé roky.
Zajímavá rozepře. Rozumím vám oběma, Jiřímu Polákovi i "pantátovi", i když postoj vás obou je zároveň v něčem přepjatý. U vás, pantáto, ta slova: "teror" a "manipulace". Já si nemyslím, že je terorem a manipulací, když se rodiče snaží své děti vést k tomu, co sami považují za dobré, ba nejlepší. Když k tomu své malé děti třeba i v jisté míře nutí…
"Pantáta" jen provokuje. Nejspíš žádné děti nemá. Já bych měl a vodil je do kostela rád, ale musím si najít holku. Nevíte o nějaké ortodoxní evangeličce, co by byla můj typ, jako Selena Gomezová?
Pozvu svoji dívku na kurzy Alfa do nějaké evangelikální církve. A vy o nějaké křesťance podobného vzhledu jako S. G. víte, pane Vrána? Třeba ve vašem sboru nebo v okolí?
Tak jestli si představujete, že přivést k víře je tak snadné, tak já si představuji, že snadněji a spolehlivěji se pro vás může stát krásným děvče třeba průměrné. ale už to nebudu rozebírat dále, co jsem napsal, napsal jsem
Děkuji, pane Vrána. A kdybyste náhodou jako farář o nějaké podobné tam u vás věděl, tak mi to sem napište. Já se vám odměním, dám vám klidně i 500 Kč nebo i víc.
sorry, ale z toho, co jste napsal, jste spíš příklad chlapce, před kterým bych děvčata varoval. (I když bych se hodně zdráhal, nechci někomu řídit život, k kým má chodit a s kým nemá. Vy však jste - znovu říkám, soudím jen podle zde napsaného - nebezpečný.)
Něco v tomto smyslu mi napsal kdysi už legendární pan Danihelka. Akorát že s jadrností sobě vlastní. Od vás to beru jako pastorační radu, nad kterou se zamyslím.
Možná si budu hledag rómskou dívku. Viděl jsem jednu v seriálu Výměna manželek a to by byla asi povaha, která by se mnou vydržela. Cikánky se mi docela líbí, mému idolu S. G. se podobají.
Jejda, a čím jiným by asi pracovala, než rukama? 😃 Taky pracuju rukama. 😉 Jo a dík za ségru. No, na barvě vlasů mi vážně moc záleží. 😆 Je nepatrně starší ode mne, ale to neva. Nemá někde na netu fotku?
"Pantáta" jen provokuje. Nejspíš žádné děti nemá. Já bych měl a
vodil je do kostela rád, ale musím si najít holku. Nevíte o nějaké ortodoxní
evangeličce, co by byla můj typ, jako Selena Gomezová?
Ne, já doma děti nemám, mám doma asi jen dvě opice. A ty umíš věštit z křišťálové koule?
V tom případě je teror a manipulace jakákoliv výchova k čemukoliv, třeba i škola, výchova ke slušnému chování, dětské tábory, kluby a vůbec všechno, kde platí, jsou vyžadována nějaká pravidla.
Zamyslete se tedy, jestli vychovávajíc slušné děti (které ctí vnější pravidla) jim dopřejete duchovní anarchismus (potažmo satanismus) nebo řád.
Každý má občas touhu se urvat ze řetězu a jít si svoji cestou, jako ta ztracená ovečka. Ten dobrý Pastýř jej ale hledá a přivádí zpět, pokud se člověk sám nevzepře.
Takový bývá příběh mnoha dětí z křesťanských rodin, což nic nemění na důležitosti vedení k pravé víře. Je to ta největší hodnota kterou máme předávat, i když ji plně předat nemůžeme (je třeba osobní obrácení každého člověka).
Dobře. Otázka tedy je, jestli dětem ten "duchovní řád" nutíte (což je asi potřeba u malých dětí, ale později musíte nucení rozvolňovat ve prospěch osobní svobody těch dětí; rozhodování kdy a nakolik rozvolňovat, musí zůstat na citlivsti rodičů), nebo jim ho nabízíte (s tím, že jim ukazujete, jak pro vás samotného je důležitý, je to otázka důvěry mezi rodiči a dětmi a věrohodnosti rodičů samotných).
Je možné, že z TV blbnou (jako my všichni),a TV zavrhovat. A je asi možné děti k TV vychovávat. Povídala mi má známá, která roky dělala au-pair v USA, že např. děti v židovských rodinách jsou naučené, že se mohou dívat jen na určité programy (vzdělávací, přírodovědné)…
Není vám rozumět. Co ČCE doporučuje? Dívání na erotiku? Kde to doporučuje? - (I když rovnou říkám, že takové doporučení by nemuselo být nic špatného, erotika je "zpodobnění krásy tělesnosti a pohlavnosti." To by mohlo být doporučení dobře biblické.)
Děti blbnou hlavně ze smartphonů, které celý den svírají v ručkách.
Nejlepší řešení je jej občas omylem přejet autem, aspoň se děti zase budou těšit na Vánoce
(to byl pokus o vtip)
ne, opravdu to jako učitel ZŠ vidím každý den. Děti nic jiného než mobil nezajímá, je to závislost. Dcera dostala od babičky (mojí mámy) mobil k Vánocům a hrubým odhadem tráví 3 hodiny denně na chatu (píše zprávy na facebooku).
Podobnou zkušenost asi máme všichni, kdo pracujeme s dětmi nebo mládeží. "Děti blbnou ze smartphonů", ale i dospělí takto blbnou. Projevuje se to např. sníženou schopností udržet déle pozornost; sníženou schopností vnímat mluvené slovo bez vizualizace; tím, že zážitky z reálného světa obtížně konkurují těm ze světa virtuálního… Celkově ten trend už určitě nezvrátíme a je zbytečné zatracovat dobu nebo mladou generaci. Cestou snad je, zaprvé: abychom si uvědomili, proč i u nás dospělých taková závislost či nezbytná potřeba vzniká, a u mladých ještě snadněji, a zadruhé: hodnotová sebevýchova a výchova.