Kazatel ČCE Aleš Wrana napsal(a):
Jirko, dobrý, rozumím vám a fandím vám. Jen zažívám, že když se taková
zbožnost srazí s dnešním světem, většinou se rozplyne jako mlha.
Může se to tak zdát. Pokud je to však Pánovo dílo, tak nepřijde vniveč.
Otevřme své myšlení a konání v modlitbách Bohu a věřím, že Jeho Duch nás povede.
Vnímám jako důležité začít tenhle boj o Boží přízeň na rovinách staršovstev a rodičů (prarodičů) v rodinách.
Staršovstva by měla začínat pokáním a intenzivní modlitební chvílí. Kdo má problém, nebo ví o někom ze sboru, dotyčného pozve. Pak na něj/na ni budou vzkládány ruce a dotyčný bude pozdvihnut.
Ohledně nevěřících známých:
- sousedé, spolupracovníci a přátelé mají právo vědět o záchraně, kterou vyznáváme. I když se možná
uculují, tak moje zkušenost je, že mnozí mně vyhledají, když mají problém, boj, těžkou zkoušku atd..
Dovolí, abych se s nimi modlil, dal na ně ruce, požehnal jim atd..A víte co? Pán udělá zázrak!
Skoro vždy! - Je krásné vidět, jak se takoví lidé postupně mění a začínají přemýšlet.
Další věc: Satan nám chce ukrást naše děti, připravit je o spásu, proto za ně budeme bojovat
i když se to může zdát někdy marné. Zvolili jsme běh na dlouhou trať a je opravdu těžké "držet laťku" navzdory současné realitě. My však věříme, proto je náš zrak upřen k tomu "co ještě není vidět".
Proto neumdlévejme, bojujme, prosme, postěme se, volejme!
Věrní svědkové víry v biblických knihách byli často v horší situaci, než my, bylo jich méně, měli
těžší úkol. Oni však vytrvali (
Židům 11).