Pane AR, v tom hlavním, co píšete tady, s vámi souhalsím. V posuzování
člověka mají být rozhodujícíc jeho hodnoty. "Je důležité, že nelžu,
nekradu, nepodvádím, jsem čestný a spravedlivý, zastávám se slabších, mám
smysl pro spravedlnost." "To, s kým v noci spím, by mělo být
vedlejší." Ano, souhlasím. - Náboženský etický postoj vzniká z
rozpoznání, že když si své hodnoty vytyčuji sám, často mě vedou k zmatenosti
nebo k bezmocnosti nebo rovnou ke zlému výsledku. Proto křesťan hledá
zakotvení svých mravních norem (a sílu k jejich dodržování) u vnější
autority, u Boha (o které věří, že je dobrá a laskavá). Nejpůvodnější
sbírkou svědectví o tom, jaký je Bůh a co chce, je Bible. Z toho vyplývá i
téma zdejšího tlachání, a pro mě osobně to není rychle aplikovatelná pravda,
spíše opravdu problém k obtížnému vyrovnávání - co s tím, že Bible tak
přísně odsuzuje h.?
Nevím, co na to napsat. Asi to, že pokud Bible něco zakazuje nebo odsuzuje, neznamená to, že to musí odsuzovat i ten, co Bibli čte. Jak zní ta pasáž o té homosexualitě?