Jak vnímat hodnotu formálního vzdělání a to zvláště vzdělání teologického? Krátké zamyšlení nad 1K 8,1-3 a souvislostí epištoly s pojetím výuky na Evangelikálním teologickém semináři.
Nedávno jsem poslouchal rozhlas a zaujala mne upoutávka na diskusi Vzdělanost u nás. Vzpomněl jsem si přitom na lidi, které znám a považuji za vzdělané. Jako kluka mne svými zkušenostmi i překvapivými postoji zaujal jeden kazatel důchodce. Potkal jsem ženu, která je velmi sečtělá a moudrá, i když nemohla v komunismu studovat a nemá maturitu. S myšlenkou na tyto lidi jsem začal poslouchat pořad o vzdělanosti. K mému velkému překvapení hlavní otázkou diskuse bylo procento vysokoškolsky vzdělaných lidí v České republice. Otráveně jsem rádio vypnul. Co potřebujeme, jsou lidé vzdělaní a ušlechtilí, ať již mají diplom nebo ne! Nebo snad ne?
Jak vnímat hodnotu formálního vzdělání a to zvláště vzdělání teologického? Následuje krátké zamyšlení nad 1K 8,1-3 a souvislostí epištoly s pojetím výuky na Evangelikálním teologickém semináři.
O teologickém semináři je známo, že to není lehká škola. Akademická kvalita dlouhodobě odpovídá vysokoškolské úrovni. Náročnost studia na ETS však spočívá také v tom, že nejde jen o informace, nýbrž o osobní proměnu. Slovy jednoho ze studentů: "Tady na semináři to nejde se jen něco navrčet na písemku a pak to zapomenout, protože jde o můj vztah s Bohem, to si musím prostě vyřešit."
Pro práci s lidmi jsou vědomosti nepostradatelné, ale důležité je, jakými jsme lidmi. Svou teorii vzdělanosti, nebo podle Kalvína řád pravého poznání, formuluje apoštol takto: Domnívá-li se někdo, že už poznal, nepoznal ještě tak, jak je třeba poznávat. (1K 8,2) A co tedy? Vždyť není problém si vygooglovat vše, co potřebuji?! "Kdo by však miloval Boha, ten je Bohem poznán." (1K 8,3) Pomocí poznatků hermeneutiky bychom mohli říci, že Bůh se vzpírá tomu stát se předmětem poznávání, neboť trvale zůstává jeho subjektem. Prostě Boha není možné znát jinak než v milujícím uctívání. A v tu chvíli již nejde o poznání, ale o naši oddanost a zakoušení Božího jednání s námi.
Mohl by někdo namítnout, že apoštol mluví o poznání Boha, o teologii, tudíž se tato teorie vzdělanosti netýká jiných oborů poznání. Je tu však překvapivé svědectví papyru 46 ze 3. století, který slovo Bůh vynechává: "Kdo by však miloval, ten je poznán." Tím připomíná širší platnost apoštolova výroku v kontextu kapitol 8-10: Kdo není ohleduplný k svědomí druhého, jen tím prokazuje, že neporozuměl ani Bohu ani jiným věcem.
Možná to zní bláznivě v dnešní době, která opěvuje informace bez formace. Však také kapitole osmé předchází úvod dopisu, v kterém apoštol opěvuje bláznivost Boží moudrosti.
Pravé poznání se stane láskyplným nasměrováním naší osobnosti, k informacím je třeba připojit lásku. Úvodní kontrast: "Láska buduje, poznání vede k domýšlivosti" (1K 8,1), nejsou dvě navzájem se vylučující možnosti. Láska buduje také cestou poznání, poznání se může stát konkrétní cestou k lásce. Kalvín z toho vyvozuje také to, že této lásce musí předcházet znovuzrození z Ducha svatého. Pýcha však vše znehodnotí jako trocha jedu vodu ve studni. Naší touhou na ETS je pomáhat lidem stávat se vzdělanými, tj. milujícími lidmi, kteří dovedou lásku projevit také díky své kvalifikaci.
