9. července 1609 byl podepsán Rudolfův majestát, 10 července 1509 se narodil Jan Kalvín
Rád bych svou církev, a nejen ji, upozornil na dvě významná výročí tohoto týdne.
9. června roku 1609 podepsal pod tlakem Českých stavů Rudolf II. majestát, který zaručoval náboženskou svobodu pro každého člověka bez ohledu na jeho společenské postavení. Zároveň tato listina byla právním uznáním České konfese, společného díla novoutrakvistů a Jednoty bratrské, ke které se podnes naše církev hlásí a je jedním z jejích čtyř vyznání. Podpis byl sice politicky vynucen, ale doba platnosti Rudolfova majestátu patří v oblasti náboženské svobody k hvězdným časům našich dějin. Platnost tohoto dokumentu byla, žel, krátká. V roce 1620 po bitvě na Bílé Hoře ji ustřihnutím pečeti a dvojím rozstřihnutím zrušil Ferdinand II. Jakákoli náboženská svoboda pak vzala na dlouhou dobu za své v Čechách obnovením zřízení zemského, s nímž začala tuhá násilná rekatolizace.
10. července 1509 se v Noyon v Pikardii narodil ženevský reformátor Jan Kalvín, z jehož díla a odkazu dodnes naše církev čerpá a žije. Lze snad mít pochyby nad některými počiny Jana Kalvína – i ty je ovšem nutno vnímat v kontextu doby a politických poměrů. Pozitiva však jednoznačně převládají a jsme za tohoto svědka Pánu Bohu vděčni.
Nedomnívám se, že církev stojí a padá slavením výročí. Vím ovšem také, že společenství, které ztrácí paměť a nemá k ní žádnou vůli, je mrtvé. A jako o mrtvé či umírající se mi o mé církvi uvažovat nechce.
