Svítá novej den, svítá den.
1. Je v sutinách město, je zbořenej chrám, je zdrcený ticho a tmy vládnou tmám. Vtom paprskem jitřním, slunečním, zalesk se střep, co z rozvalin ční.
Ref.: Svítá novej den, svítá den, svítá novej den, svítá den.
2. Pad vichřicí strom, ptáci vypadli z hnízd, slyšíš jejich křik, nemaj si kam vlízt. Vtom v kořenech starých pupen prask, hle, zelenej proutek, kde prach čekals.
3. Poutník, co šel cestou, hložím podél skal, teď leh a spí, neví, kudy dál. Vtom hlas tichý, temný zašeptal: Jen vstaň a pojď…
