1, Když soumrak zháší světlo, noc se blíží, ruch všedních dnů se ve tmě rozplývá, čím dál tím víc jen k tobě, Pane, vzhlížím, mých jistot zrádných kvapem ubývá.
2,Nebýt tvých ran, svět by byl jenom zdání, voňavý kouř, co s větrem uplývá, nebýt tvých ran a tvého zmrtvýchvstání, byl by náš den jen jízda bláznivá.
3,Měls, Pane, sílu nenechat se zalknout tím hořkým proudem zvyku, strachu, lží záblesk tvé slávy prosvítil tmu matnou a dal nám příslib, výhled nadějný.
