Den po dni ubíhá, však vždycky ostříhá Pán dítek svých; jsa k nim pln milosti, je s nimi v radosti i ve dnech zlých. On v každý čas, jich proseb slyší hlas; vždy co Otec k nim se znává a jim požehnává.
2. Den za dnem odchází, však vždycky provází Pán dítek svých. Nechť cesta trnitá neb kvítím ovitá, ať déšť neb sníh: Pán se mnou jest; rád jemu dám se vést; za ním spěchám pouští světa tam, kde blaho vzkvétá.
3. Den po dni zalétá, Pán sčítá má léta, dny, hodiny. Až skončím žití běh, tam spásný uzřím břeh své otčiny, kde smrti sen se v rajský mění den, tam, kde Kristus, slunce jasné, nikdy neuhasne.
