1. Ach, smiluj se a slituj, Bože můj! Buď stráží mou, svou mocí při mě stůj! Chce pohltit mě člověk nejhorší, boj na každý den hledá. Tak souží mne a pokoje mi nedá; mne zničit chtějí nepřátele moji. Jak mnoho těch, kdo proti mně strojí, ó Pane nejvyšší!
2. Každého dne, když obklíčí mě strach, já v tebe doufám, světlo v temnotách, já chci vždy Boha srdcem chváliti a dobré slovo jeho. Též v Boha doufat budu času všeho; já nebojím se, že by mi člověk směl co zlého učiniti, byť i sám chtěl. Pán mě chce chrániti.
3. Vždy převracejí moje mluvení a k zlému míří jejich myšlení: na život můj stále jen číhají, pospolu schůzky mají. Když špehujíce mne se skrývají, zda ujdou pomstě za své nepravosti? Ty je, ó Bože, smeteš v prchlivosti, naději nemají.
4. Ty všechnu bídu moji dobře znáš a všechny moje slzy počítáš; já časem poznám moudrost všech tvých cest, jen v tebe doufám cele. Zpět s hanbou půjdou moji nepřátelé. Když budu volat k Bohu s důvěrností, já vím, že nyní, tak i v budoucnosti, můj Bůh vždy při mě jest.
5. Já chválit budu Boha věrného svým srdcem z jeho slova dobrého, chci vroucně Pána svými sliby ctít, ochrání mne, když hynu. Neklesnou moje nohy v temném stínu, již nebojím se v času nebezpečí, vždyť v Boha doufám, věřím jeho řeči: chci v světle živých jít.