1. Ach, Bože náš!
Ty dobře znáš
mé mnohé těžké viny,
z nichž žádný mne
nevytrhne
než ty, Bože jediný.
2. Bych končiny
země nyní
přešel, chtě zproštěn býti
jha těžkého,
však přece ho
já nemohu pozbýti.
3. Protož k tobě
v té své mdlobě
utíkám se, Bože můj!
Milost mi dej,
v soud nevcházej!
Smířil mne s tebou syn tvůj.
4. Učiň se mnou,
jak chceš; pevnou
naději skládám v tobě,
že mě s svými
zvolenými
z milosti přijmeš k sobě.
5. Což, ó Pane,
že se stane,
věřím: pro tvého Syna,
Krista Pána,
jest mi brána
do nebes otevřína.
6. Jezu Kriste,
tys zajisté
za všechny smrt podstoupil;
mě skrze svou
krev přesvatou
drazes sobě vykoupil.
7. To mě sílí,
až se milý
duch můj rozloučí s tělem;
v nebi dosti
mám radosti
s tebou, svým Spasitelem.
8. Bože, tobě
v každé době
ode mne chvála půjde.
V to doufám vždy,
neboť Pán dí:
„Kdož věří, spasen bude!“
