1. Těšiteli, Duchu svatý, kéž jsi od nás v darech božských vzácně přijatý; dejž bychom dnes v tom hodovali, v duchu svém se vždy radovali, tebe chválili.
2. Tys Otci i Synu rovný, v božské slavné osobě své nestižitelný, svrchovaná, věčná dobrota, působce nového života, v darech štědrota.
3. Ty jsi všecky vyvolené činil dary svými hodné, Krista účastné, a ve krví, kterou vyléval, když sebe za ně na kříž vydal, je očišťoval,
4. by byli Boží synové, také s Kristem dědicové, jeho údové, když by tvého došli rození, které z Kristova zasloužení dáno k spasení.
5. Ty dáváš svým víru pravou, život nový tou předivnou božskou mocí svou, aby v Kristu jsouc' vkořeněni a v lásce svaté založeni, v něm spolek měli,
6. nade vše ho milujíce, jako Pána svého sobě nejdráž vážíce, jedno tělo s ním učiněni a za chrám svatý posvěceni k jeho bydlení.
7. Ó Bože, divné dílo tvé, které děláš podnes v každé duši zvolené, bez kterého lidem k spasení platno nic pouhé vnější není slova slyšení.
8. Též přijímání svátostí bez víry nás samo hříchu ještě nezprostí; leč ty, Pane, koho předejdeš a milostí svou jej daruješ, vnitř obživuješ.
9. Avšak člověka každého ty svátostmi a kázáním slova Božího povoláváš i ujišťuješ, živíš, chováš i opatruješ, bludů zprošťuješ.
10. Užívajíce též toho, chvalme spolu Boha svého, Ducha svatého; vždyť z milosti k pravé hodnosti přiveď ke Krista účastnosti svou služebností.
