1. K tobě duši pozdvihuji, / Hospodine, v úzkosti, / nezahanbuj mou naději / nepřátelům k radosti. / Ty, Bože, nezahanbíš / žádného, kdo v tebe doufá, / potupou však odplatíš / každému, kdo se ti rouhá.
2. Cesty své mne nauč znáti, / vyučuj mne stezkám svým. / Dej, ať v učení tvém státi / a v tvé pravdě chodit smím. / Sám jsi ty Bůh spásy mé, / v tebe doufám bez ustání. / Vzpomeň si, Hospodine, / na svá mnohá slitování.
3. Hříchů mnohých mé mladosti / již nevzpomínej, Pane, / ať se mi dle tvé milosti / a dobroty tvé stane. / V dobrotě a přímosti / Pán i hříšné vyučuje, / tiché učí cestám svým, / vzpurné soudem postihuje.
4. Kdo tvůj zákon, tvé svědectví, / Pane, zachovávají, / pravdu a milosrdenství / všech tvých cest poznávají. / Pro slávu jména svého / odpusť, Pane, nepravost mou. / Bázni vyuč každého, aby volil cestu dobrou.
5. Pokoj v duši bude míti; / nadto potomstvo jeho / má dědičně zemi vzíti / z ruky Boha věčného. / Tajemství své zjeví Pán / těm, kdo v bázni Boží žijí, / v smlouvu s nimi vstoupí sám / a jim známou ji učiní.
6. Mé oči vždy hledí k Pánu, on mne z léčky vyprostí. / Bože, prosím za ochranu, skloň se ke mně s lítostí. / Neboť jsem opuštěný, / srdce mé svírá soužení. / Zbav mne mého trápení / a dej hříchů odpuštění.
7. Nepřátelé v zlobě temné / proti mně se stavějí. / Chraň svou duši a nenech mne / v hanbě pro mou naději. / Pane, na tebe čekám / v nevině a upřímnosti. / Vykup, mocný Bože, sám / své věrné ze všech úzkostí.
