1. Hospodin ráčí sám pastýř můj býti,
nebudu v ničem nedostatku míti;
on na pastvinách pase mne rozkošných,
uvodí časně k pramenům vod živých,
pro jméno své mou duši občerstvuje,
po stezkách přímých šťastně provozuje.
2. Byť se mi jednou dostalo i jíti
přes údolí stínů strašlivé smrti,
tys, Pane, se mnou, nebojím se zlého,
z berly těším se, též i z prutu tvého;
ty mne sytíš sám hojně při svém stole,
když na to hledí moji nepřátelé.
3. Ty olejem mé hlavy pomazuješ,
i kalich můj sám štědře naplňuješ,
nýbrž pokudž stává mého života,
tvá zprovodí mne milost i dobrota;
i budu v Páně domu přebývati,
po všecken svůj věk jej oslavovati.