1. Dobře staví, kdo zná a ví,
jak má v Boha doufati
a kdo věrně, neochvějně
s Pánem hledí bývati.
Protož v tobě v každé době
naději svou zakládám;
základ stálý, dokonalý
živ i mrtev v tobě mám.
2. Byť proti mně i předivně
hřích a svět se rozmáhal,
však tys, Pane, všecky za mne
nepřátele přemáhal.
Mám-li tebe vůkol sebe,
Ducha tvého, milost tvou,
nebojím se, neděsím se,
že mne někdy přemohou.
3. Vždy se těším a bezpečím,
že mi ráčíš dáti rád,
abych s tebou věrou pravou
spojen mohl přebývat.
Utvrď v srdci víru vroucí,
těla chraň i duše mé!
Slyš mou žádost, pro svou milost
mne do říše uveď své.
