1. Aj, Pán kraluje, / své obhajuje, / sedí na trůnu / svých cherubínů, / ať se jak chtějí / lidé vztekají / i všechen svět bouří, / však nic neobdrží.
2. Král náš nejvyšší / a nejmocnější / nad všechny lidi, / jak každý vidí, / je na Siónu; / čest jeho jménu / a jeho svatosti / dejte s uctivostí.
3. Krále našeho, / ač tak slavného, / je všechno panství, / ne však tyranství, / ale upřímnost, / soud a spravednost; / v Božím lidu toho / příklad zjevný všeho.
4. Boha našeho / ctěte samého. / Před jeho trůnem / Mojžíš s Áronem / také Samuel / Bohu se klaněl; / když k němu volali, / vyslyšeni byli.
5. Z sloupu divného / oblaku svého, / jenž v povětří stál, / k otcům mluvíval, / když smlouvy jeho / času každého / i ustanovení / dbáti byli pilni.
6. Ty je, Bože náš, / v každé nouze čas, / slýchal laskavě, / nes´ dobrotivě, / ač jsi přísnosti / pro jejich zlosti / k mnohým dokazoval, / ze světa shlazoval.
7. Proto samého / Boha našeho / slavně zvyšujte, / před ním klekejte, / na hoře jeho / trůnu svatého! / Neb Král tento a Pán / je nejsvětější sám.
