1. Kdopak touto cizinou zdárně provede mě, naději tu konečnou dá mi požehnaně? Bloudím-li, kdo dopraví mne do tvého místa, kde se všechno napraví? Ježíš je ta cesta.
2. Chodím-li zde v temnosti, věčné světlo kdo dá? Kdo mě pravdou vyprostí, pochybnost kde hlodá? Světlo přichází mi vstříc a již nepomíjí, u Ježíše stále víc v záři jeho žiji.
3. Kde mi hrozí zoufalství pro mou zbědovanost, zjevíš mi své království, přijmeš mě na milost? Vím, že ty mě vytrhneš z hrobu porušení. Vzkříšením mě provedeš, Pane, k oslavení.
4. Půjdu tedy za tebou, v tobě život svůj mám, jedinou jsi útěchou, tebe již se nevzdám. Cesta jsi a pravda má, život na věčnosti. Sluha tvůj tě přijímá s pravou srdečností.
