Otázkou je, zda "učit islám" či "učit o islámu". Na to první říkám ne, na druhé ano. Proč právě islám, proč ne buddhismus, křesťanství, šintoismus… Jsem pro výuku přehledu o náboženstvích třeba jako kapitolu v občanské výchově. Podmínkou objektivita, ne jen klady nebo zápory. Otázkou je, zda společnost o nějakou takovou výuku stojí, myslím, že ne. Proto každý k svému, kde chtějí rodiče nábožko, ať ho mají. Určitě nevnucovat někomu třeba islám. Samozřejmě až si nás islám podmaní, budeme muset poslouchat. Zatím neumetejme cestičku nějakému prakticky neznámému náboženskému směru na našich školách.