> Pokud je autorita zneužívána ke zlému, je postihována traumaty ve
vztahu a jednou bude souzena Nejvyšším (když ne dřív).
Soudit bude Nejvyšší, ale je povinností oběti se dle svých možností bránit,
vydat o situaci svědectví a hledat pomoc.
> Věřím ale, že v případě různých domácích násilí ani bratři a sestry ve
společenství nezůstanou nečinní.
Mnoho let jsem hledala pomoc v rámci své církve. Pochopila jsem, že chyba
byla v mém chápání pojmů 'úcta a láska' dle 'liberálního okolí' a skvělého
otce, proto se snažím šířit informace o různých významech slov v různých
tradicích.
> Pán Bůh ustanovil řád i ve vztazích mezi lidmi a v rodině a manželství
obzvlášť
V ráji Bůh neustanovil 'nadřízené a podřízené'. To je až následkem hříchu.
Ježíš nás vykoupil, ani žena nemusí otročit nadřízenému člověku. Evangelium
je radostná zvěst o vysvobození obětí z otroctví.
Otázka je, nakolik je žena povinna snášet porušenost manžela hříchem. Judo
mi myslím zachránilo život, přeci jen nějaké sebeobranné reflexy jsem měla.
Především: v těhotenství by žena neměla čekat oporu, ale útok(útisk). Úplně
nejlepší je prevence: najít partnera, co nevyrostl v tradiční rodině a
neučil se odmala šikanovat matku.
Vyrůstal jsem v tradiční rodině CB, kde měli všichni stejnou cenu, ale různou úroveň autority. V menželství byla emancipace stoprocentní. Děda s babičkou pojili celourodinu dohromady autoritativně (autorita byla přirozená z lásky a zájmu) i duchovně. Vaše zkušenost není statisticky významným vzorkem, spíš odstrašujícím příkladem psychotismu, zneužívajícího tradiční křesťanské hodoty pro prosazování svévole (posuzováno zvnějšku podle toho jak to prezentujete).