"Předávat víru" snad příkladem, duchem laskavosti, ve kterém prodléváme, pokojem a mírem Kristovým a duchem milosrdenství. Zvoucím, otevřeným a bezbranným způsobem, tak jako Ukřižovaný visel. Vnucováním Bible, dostrkáváním někoho nedobrovolně na bohoslužby, povinným modlením - to si nedovedu představit. Mezi křesťany jsou málo všímány ty pasáže legislativy, které brání nucení kohokoli (včetně dětí) k náboženským projevům.

Například zákon č. 3/2002 Sb.Zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech:

§ 2 odst. 1: Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. odst. 2: Právo nezletilých dětí na svobodu náboženského vyznání nebo být bez vyznání je zaručeno. odst. 3: Nikdo nesmí být nucen ke vstupu do církve a náboženské společnosti ani k vystoupení z ní, k účasti nebo neúčasti na náboženských úkonech či úkonech církve a náboženské společnosti. odst. 5: Nikdo nesmí být omezen na svých právech proto, že se hlásí k církvi a náboženské společnosti, že se účastní její činnosti nebo že ji podporuje, anebo je bez vyznání.