Ladislav Cajthaml napsal(a):
"Kromě Jana nebyl žádný evangelista mezi dvanácti, takže je jasné že to
co psali psali z doslechu. To dnes ví každý." Prozradím vám, že ani
autor tzv. Janova evangelia nebyl mezi "dvanácti", jedná se jen o
stylizaci a v tomto čtvrtém evangeliu plném judeognostické spekulace se
naopak nachází řada diskrétních narážek na synoptiky. Janovo evangelium
vzniklo až v hlubokém druhém století a jeho status byl v prvokřesťanské
církvi značně kolísavý, ještě ve 4. století nebyla jeho kanonicita vůbec
všeobecně přijímaná.
Asi byste si měl občas přečíst nějakou detektivku od Agathy Christie, abyste
si udělal jakousi představu o tom, jak se hledá pravda a jak se naopak
držením různých nezaručených dojmů dostaneme spolehlivě na scestí.
—————-
Důvěřivé (ve vašem případě agresivně důvěřivé) věření bývá mnohoznačnou
záležitostí. Tak, jako "věříte" v křesťanský fundamentalismus a
nekritičnost tu považujete za ctnost, takto zase jiní nekriticky a agresivně
věří v islám, v talmudický judaismus, v učení Svědků Jehovových, v
marxismus-leninismus apod. Všechny tyto fundamentalismy si nárokují
exkluzivitu, ony pravdu mají, kdežto ostatní pravdu nemají. Tady jde jenom o
to, co z těchto zaslepených systémů potkáte a adaptujete dříve. Vám jde o tu
exkluzivitu systému, vulgo nesnášenlivost.
Já nejsem nejubožejší z lidí, protože věřím v Kristovo vzkříšení duchovní.
Také bych mohl věřit třeba v platónsky orientovanou nesmrtelnost duše. Vy
evangelikálové myslíte, že za dveřmi vaší fundamentalistické chajdy je
strašně nevlídno, samé mrazy, vichry a hrůzy, ale ve skutečnosti je tam
docela přítulná krajina, kde se právě skoro všude žije lépe a útulněji než
uvnitř té vaší chatrče. - V
1K 15,19 si jasně můžete přečíst, že nejubožejší
z lidí jsou ti, kdo mají naději jenom pro tento život. Sejří mě, jak se
strašně dovoláváte Bible a trváte na doslovnosti Bible a čisté bibličnosti
apod. a pak se ukazujete, že si tu Bibli nechcete ani pořádně přečíst a že
se ji neostýcháte hrubě dezinterpretovat.
Když si přečtete pořádně Pavlova slova, na která se odvoláváte, zjistíte, že
chápe vzkříšené tělo jinak než biologické. Takže to vzkříšení, které v té
dosti temné 15. kapitole Prvního listu Korintským zaujatě vykládá, je také
spíše duchovní povahy. (
1K 15,35-44; výslovně verše 40 a 44).
Verš 40: A jsou tělesa nebeská a tělesa pozemská, ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.
Ve verši 44 výslovně: Zasévá se tělo přirozené, vstává tělo duchovní. Je-li tělo přirozené, je i tělo duchovní.
Co je duchovní tělo? Co je duchovní je nehmotné, co je tělesné je naopak hmotné. Je to zdánlivý proti mluv, nicméně na Kristově vzkříšeném těle vidíme, jaké vzkříšené tělo je. Je hmotné, ale zároveň má nadpřirozené možnosti a hlavně nepodléhá zmaru. Může se přemisťovat dle libosti, procházet zdmi, ale zároveň normálně jí a pije. Dá se nahmatat, ale je z něj cítit Boží Sláva.
Pro nás teď je důležité to osetí- osetí naší smrtelné existence oživujícím Slovem Boha.
"fundamentalismu" se nijak nezastávám, vy jste mě jím označil, sám se pasujete do role vzdělanějšího,
dospělejšího křesťana, který se nenechá opít rohlíkem.
Jinému, vroucnějšímu bratrovi zase připadám jako chladný naopak já. To není důvod abych ho stále napadal a srovnával s Mohamedány či Jehovisty. Mohu mu trošku závidět, že svůj vztah s Bohem prožívá ve více konkrétní rovině vztahu, ale není důvod se srovnávat.
Zajímavé je téma nároku exkluzivity- pokud věříme, že Kristus je ta jediná cesta k Bohu, opravdu si dle pohledu zvenku exkluzivitu nárokujeme. Pro nás je to ale jediný způsob záchrany, který se snažíme nějak zprostředkovat i ostatním. Jak už bylo řečeno- když Vás budu tahat z nebezpečného jezu, pak se lana chytíte a nebudete poukazovat na to, že jsou i jiné způsoby záchrany a hlavně je nebudete zkoušet. Ten dotyčný by si měl uvědomit, že naším motivem není někoho "převálcovat", předělat nebo finančně podojit, ale že smyslem je pouze záchrana. Pouze osetí tím semenem , které vyroste "do nepomíjitelného". Jen záchrana, nic víc.
