Mně právě připadá, že "stálí hledačí rozporů"- například Vy- postupují dost předpojatě. Např. Matouš vůbec nemluví o nanabevstoupení, pouze je naposled zmíněné setkání v Galileji. Vy z toho "vyvaříte", že je to podle něj místo Kristova nanebevstoupení- a Váš vykonstruovaný rozpor je tady. Nejste jediný kdo takhle funguje, ale nedává mi to smysl. Je pravda, že k bádání vždy přistupujeme s nějakým názorem, motivem. Chci najít rozpor, nebo hledám jak to bude do sebe zapadat? Kromě Jana nebyl žádný evangelista mezi dvanácti, takže je jasné že to co psali psali z doslechu. To dnes ví každý. Vzhledem k tomuto původně ústnímu předávání se spíš divím té přesnosti a minimu rozporů. Ty tam jsou (např. rodokmen krista, některé geografické nepřesnosti), ale jdou snadno vysvětlit. Myšlenka a významová náplň evangelií mi naprosto souhlasí a zapadá do sebe jako puzzle.

Moje důvěřivost a fundamentálnost bude vždycky napadána liberály, stačí že doopravdy věřím a už je to špatně. Tam není třeba nic vysvětlovat. Křesťan který nevěří ve vzkříšení ( i tělesné) je Pavlovými slovy "nejubožejší z lidí", protože pokud Kristus nevstal, pak jsme ještě ve svých hříších.