Kazatel ČCE Aleš Wrana napsal(a):
Píšete, že interpretace evangelia by měla být "textově přiměřená"
a "historicky podepřená". Věru nevím, o čem mluvíte. Zatím jste
předvedl jen to, že jste zprávy o Ježíši osekal jen na jeho lidské projevy,
to snad přiznáte. Nevím, co by mohla být interpretace historicky podepřená,
když jiných zpráv než evangelií samotných máme o Ježíši poskrovnu,
archeologicky se dají podepřít jen drobnosti atd. A textově přiměřená
interpretace je pro mne právě to, že sleduji, jak se v těchto textech,
sepsaných desetiletí po Ježíšově smrti, uchovávají vzpomínky očitých svědků
na to, jak se v nich postupně rozvíjel údiv právě nad jeho
"božskostí", když vše dostalo jednoznačné potvrzení tím, že byl
Ježíš vzkříšen. Nevím, jak by se mohla textově přiměřená interpretace
vyvíjet jiným směrem.
Božskost (Ježíše) a Vzkříšení těžko považovat - pokud nemáme utonout v dětinskosti - za řešení problému Ježíše zvaného Kristus, ale spíše za nahlášení problému: nutno tyto pojmy teprve interpretovat, nějak kriticky přiměřeně je vystihnout. Pokud jsem správně informován, protestantská exegeze se o něco podobného pokouší od osmnáctého století, akorát asi zpráva o tom ještě nedorazila na každičkou faru. Zatímco naivní katechismus bere text (evangelií, popř. epištol) jako synchronní podání dotvrzující pozdně starověká církevní dogmata, textově přiměřená interpretace se musí vypořádat se značnými rozpory v evangelických podání, které jsou zvláště ohledně Vzkříšení (ale také ohledně narození Ježíše i ohledně samotného jeho učení) do očí bijící. Jediným myslitelným závěrem mi je Ježíšovo božství nikoli trojiční, nikoli nějak privilegované, výlučné, výlučně Ježíšovo, ale božství, které je dostupné i kdekomu dalšímu.
