Myslím, že je rozdíl mezi klábosením přátel mezi sebou a společným duchovním životem, společným obracením se k něčemu, co nás přesahuje. Ale když někomu stačí to první (byť je to dobré, důležité a potřebné) a vydává to za plnohodnotný duchovní život, budiž, mě by to samo o sobě duchovně nenaplnilo. Ale pokud se jedná o to druhé, neznám dokonalé společenství, neznám učení, které by nebylo možné zneužít. A právě v těch neformálních, neinstitucionalizovaných společenstvích bez řádu a pravidel je největší prostor pro zneužití moci.