Nejdříve bych chtěl ujistit že nepřicházím kritizovat, vnášet nesváry, mentorovat atp. a znovu že nemám copyright na „pravdu“. Mám s ( i „z“) CČE velmi dobré a dlouhodobé intenzivní zkušenosti ještě z dob kdy tím člověk riskoval vyhazov z práce, budoucnost dětí atd.atd. Pozitivní na tom bylo ale to, že církve se staly otevřenější ekumenickou CÍRKVÍ, zejména pak v té neoficiální formě, nejen souvěrectví ale i hluboká přátelství atd.atd. Tím chci jenom naznačit že mi byla tolerována „svoboda svědomí“, což neznamená anarchii. Tolerován v tom, že co jsem shledal v oficiální věrouce „nebiblické“ či dokonce v rozporu s biblickými texty a mohl jsem to z textů dokázat, jsem za svou autoritu považoval biblický text. Je to nakonec základní reformační princip. Mám li se k nějaké církvi hlásit, cítit sounáležitost, pak je to Českobratrská. Stavím na tom co máme společného a nedělám vědu z maličkostí ve kterých se lišíme. Vůbec nemám zájem na tom aby CČE na své věrouce, v podstatně založené na Pavlově učení - "jeho evangeliu", a nepodrobuji ji kritice. Mluvíme ale o Večeři Páně u které Pavel nebyl, tedy o tom jak je zaznamenána v textech evengelií dávno předtím než se Pavel "obrátil" a přišel se svými reformami. Z názorů tady vyslovených vyplývá že se často směšuje a zaměňuje co je založeno na věrouce s tím co je skutečně "evangelijní", předpavlovské, v tomto případě vaše přesvědčení že Ježíš toto slavení skutečně ustanovil, že kalich representuje krev Ježíšovu atp. Tedy to co je věrouka (Pavel) se interpretuje jako to co je v textech evangelií. Takže jsem si dovolil nabídnout to co je v textech evangelií ale neinterpretuji to, ani tím nijak nekritizuji, věrouku. Samozřejmě že z toho nevyvozuji žádný závěr, že protože je vysluhování Večeře Páně ve formě kalich + chléb pozdější Pavlova forma (forma věrouky), by se církev měla vrátit pouze k původnímu "lámání chleba"……