Moje osobní víra se pohybuje uprostřed trojuhelníku konzervativního luterství, pravoslaví a pokoncilního katolicismu.

Pokud jde o moje pojetí Večeře Páně, chápu ji jako Tajinu osobního setkání s reálným Kristem. Není to pro mne pouze symbolický úkon na památku. Proto já považuji za nutnost určitou připravenost. Více rozhodující je pro mne jak pojímali Večeři Páně křesťané druhého století, tento pohled je pro mne směrodatnější cestou k autentickému výkladu Bible, než plody scholastického myšlení či logika moderních církví.