Milý bratře Smetano, vůbec se mi nemáte za co omlouvat, ta záměna s mým jmenovcem je spíš humorná a docela dobře pochopitelná. Já jsem si mezitím dohledal ve Vatikánské knihovně Justinovu První apologii, kde je skutečně doloženo svěcení neděle křesťany už v polovině 2. století; nevyplývá z ní ovšem, že by se jednalo o náhradu či záměnu za sobotu, dá se tomu rozumět i jako křesťanskému svátku navíc k židovské sobotě, s odlišným obsahem. Definitivní opuštění "sedmého dne" a přenesení jeho obsahu na Den Slunce je dílo až Konstantinovo a Sylvestrovo (kdyby v jejich době existovala už praxe zcela jednotná, proč by ji museli nařizovat?), ale dnes vlastně vůbec nic nebrání zachovávání obou svátků, každého s rozdílným významem a náplní. Rozumím Davidu Protestovi, že se tak vehementně brání lidskému bagatelizování soboty, kterou ustanovil Hospodin, rozumím ale i všem, kterým vadí zákonické rajtování na "liteře". První jeruzalémský sněm (Sk 15) antiošské křesťany mojžíšských zákonů zprostil až na čtyři výjimky, a sobota mezi těmi výjimkami nebyla, stejně jako obřízka. Kdo na sebe tyto nebo i další znaky židovství vzít chce, nemá mu být bráněno, ale kdo nechce, nemá k tomu být tlačen. Tu svobodu nám vydobyl Kristus. Víc k tomu už nemám co dodat. Srdečně bratrsky zdravím, Pavel Mareš