Dobrý den, jako člověk vyrůstající v katolickém prostředí Vám můžu říci tolik: Katolická Církev vždy hlásala, že nelze oddělovat plození a sebedarování manželů (vzájmená rozkoš) od sebe navzájem. Každý pohlavní styk musí sledovat oba tyto cíle (tedy není dovolena ani antikoncepce - nesleduje plození, ani asistovaná reprodukce - nesleduje sebedarování). A teď pozor: Toto jednání je těžce hříšné a to vždy. Katolická Církev vždy velmi jasně odmítala jakýkoliv náznak situační etiky. Její pravidla jsou univerzální a platí za každých okolností. Jediný způsob regulace početí povolený Katolickou Církví jsou metody přirozeného plánování rodičovství (neboť ty jsou založeny na tom, nemít sex v plodných dnech a na samotném faktu nemít sex není nic špatného - není hříchem sex nemít). Tyto metody můžeme ale použít jen mám-li vážný důvod. Tedy nikdy ne jen tak, že nechceme děti. Masturbace je pak Katolickou Církví hodnocena vždy jako mravně těžce hříšný skutek. Je to vyvolávání sobecké rozkoše, která slouží pouze k uspokojení praktikujícího. Kdežto sexualita mezi manžely má primárně sloužit k uspokojování partnera. V sexu nemáme jednat sobecky, nemá nám jít pouze o uspokojení sebe, ale především partnera. Tolik ve stručnosti a zjednodušeně o katolickém pohledu na tyto dva problémy.