Z toho těžko vyvodit jiné ponaučení než to, jak je celá ta starozákonní genocidní řeč o Bohu, který je "s námi" a pomáhá "nám" likvidovat jiné národy včetně žen a dětí, barbarská a zhovadilá (samozřejmě také důležitá muzeální památka na Orient z doby před tisíciletími). I když snad má polehčující roli, že od autorů Starého zákona se jedná o ahistorickou, nereálnou konstrukci bájné minulosti - historicky za těmi genocidními plky ze Starého zákona nevězí pranic, i archeologie, i historický a filologický výzkum starozákonního textu tu stojí zcela proti snaze číst ty starozákonní pohrůžky nějak realisticky, jako svědectví o skutečné minulosti, jak proběhla. Všechno nasvědčuje tomu, že Hebrejská Bible vznikla jako mytická kolekce textů v jádru liturgické povahy sloužící ke konstrukci identity společenství, bez vazby na reálnou historii.