Kazatel ČCE Aleš Wrana napsal(a):
Ok, řekl jsem, že čtu i jiné knihy. A Bibli nečtu pořád dokola od začátku do
konce. I když to možná někteří křesťané dělají a je jim to užitečné. - Stalo
se mi párkrát, že jsem nad jedním oddílem z evangelia strávil celý den.
Člověk ho čte, medituje nad ním. Čte ho do hloubky, text se mu otvírá až na
úroveň jednotlivých slov, až k nahlédnutí hlubokého smyslu celku textu.
Nejraději mám evangelia. Čtu je už dlouhé roky, a zdaleka nemám pocit, že
bych už je znal. I kdybych se je naučil nazpaměť, můžu nad nimi přemítat
znovu a znovu. A je to zkušenost podobná sycení. - Když však píšete, že je
to "hloupé a značně omezené", zřejmě stejně neporozumíte, o čem
píšu.
Ale jistěže tomu rozumím. Psal jsem přece, že mám své oblíbené knihy a oblíbené pasáže v nich. Hloupé a omezené mi přijde čtení jedné knihy pořád dokola. Můj dojem je, že takový člověk se ani nesnaží číst jiné knihy, protože ta Bible mu přijde nejlepší na světě. Jenže jak to může vědět, když těm ostatním knihám nedal šanci? Jak může říct, že je nejlepší, když ji ani nemá s čím srovnávat? Chci tím říct, že ty moje oblíbené knihy jsou sice oblíbené, ale nedokázal bych jednoznačně určit, že je nejlepší, protože byť je každá psaná na stejné téma, věnuje se tématu z jiného pohledu. Každá tak vyniká něčím jiným. Takže těch oblíbených mám víc.
