Jo jo, Jančo, vy potřebujete vidět všechno tak vyostřeně protievangelicky. Ale tak černobílé, jak popisujete, to není. Tak pojďme rozlišovat trochu jemněji. Nejprve: my dva se spolu shodujeme v názoru, že evangelická církev některý hřích toleruje nesprávně, nebiblicky. Ale pak: že nemáme brát hřích přespříliš vážně, je myšlenka taky reformační. Vy říkáte, že jste sečtělý. Tak jste jistě nepřehlédl, že všechny katolické výklady o zpovědi mají obsáhlou část o typicky katolickém nebezpečí skrupulóznosti: že mám pořád strach, jestli jsem nějaký svůj hřích nepřehlédl a nepominul, že mi neustálý strach, abych nejednal hříšně brání v tom, abych jednal vůbec či jednal svobodně a radostně. Proti tomu říká Luther své "Hřeš odvážně". "Odvážně hřeš - a ještě odvážněji věř", protože hřích tě doprovází stále, ale ty jsi pod příkrovem Boží milosti, a to je důležitější.