Mnoho lidí, duchovně nic nedělá. Pokud vezmeme v potaz např. katolické modlo - služebnictví, je opravdu směšné sníst v neděli oplatku(v proměnu nevěřím), nebo si koupit odpustek. I kdyby ten člověk udělal dobrý skutek jednoduše nežije podle Krista. Vím, že je to asi těžké pro někoho pochopit, ale skutky opravdu nemohou zachránit člověka. Víte věci děláme a dějí se a pokud by jsme je chtěli předkládat, tak je v podstatě raději nedělejme. Každou chvilkou se dějí malé zázraky a někdy stačí dobré slovo, pochopení… A zato zase musíme poděkovat a chválit pána.
Pocit, že se musím být do prs je svazující, to po mě asi nikdo nechce… vidím víru jako přátelství.