Na únorovém setkání diskusního fóra Krize / vize ČCE, věnovaném organizaci a managementu církve, se ukázalo, že se celá debata pohybuje ve vzduchoprázdnu, pokud se diskutující neshodnou na základních východiscích své víry: Kým je nám Kristus, čím je nám víra – a také: čím je nám církev. U této trojí otázky se sejdeme v úterý 22.3.

O prvých dvou otázkách (Kristus, víra) toho ale již bylo napsáno velmi mnoho. Každé další psaní poněkud zavání příslovečným importem sov do Athén. Důkladná debata nás čeká u poslední otázky: čím je nám (kristovcům) církev.

Mám pracovní definici, že církev je infrastrukturou života víry, tedy sítí více nebo méně isntitucionalizovaných "hejblátek", která tu víru (tedy život žitý před Boží tváří zorientovaný Duchem svatým a biblickým svědectvím o Ježíšově tváři Pána Boha) posilují, občerstvují. Krize je, když se z těch hejblátek stanou zatuhlé krusty, které víru neposilují. Hejblátka, která posilují víru, tvoří ve svém úhrnu to, čemu se říká zbožnost nebo trochu módně spiritualita. Snad se k ní zítra v Libni – nebo zde v kyberprostoru i dál – dostaneme.