Jestli ti, Petře, rozumím, ty bys asi neměl tolik proti tezi, že z podstaty křesťanské víry vyplývá také, že se evangelium sdílí s těmi, kdo stojí mimo jeho kontext (resp. že se promýšlí to, aby tato komunikace byla co možná autentická, poctivá), ovšem vymezuješ se (dobře ideologicko-kriticky) vůči obvyklé praxi této komunikace v dějinách křesťanství, často vyplývající z možných neautentických motivů (třeba pud církevní sebezáchovy, snaha vykázat se nějakými skutky, forma "spravedlnosti ze skutků"), které si "misionáři" ne vždy chtějí připustit? Je to tak?